Balík peněz
Bohové
Burčák
Centra Valašska
Cpať husu
Čert
Dať dobře pojezť...
Diplomacie

Dnes
Dříve - prvéj
Duša
Důvěra, že pomožú ...
Falešný
Farář
Flaša
Folklor
Furiantství ...
Gatě a stařenka
Guláš
Háklivost na česť

 

 

Valašské reálie

Balík peněz
1. Nahradí v mnohém známé a příbuzné.
2. Negdy rozdělí lidi, aj blízké. Zvl. oddělí od tých, co nemajú.
3. Klady:
   a) Vyšší životní úroveň.
   b) Člověk sa nemosí vázať na gde keho. Nemosí měť na nikeho ohled a ohledy .
   c) Otevřená cesta do určitéj vrstvy společnosti, gde člověk bez peněz može enem zdola vzhlížať, vzhlédať.
   d) Život na úrovni.
4. Vrana k vraně sedá, rovný rovného si hledá.
5. Nekeří majú balíky peněz, pro iné platija balíčky opatření, rozuměj úsporných opatření. Je třeba uspořiť na ty balíky.
6. Občas nekeří s balíkem peněz licoměrně naříkajú (naříčú), že peníze nejsú všecko. Néni jak temu (tem), gdo nic nemá apod. Ti  ludé majú možnosť sa svojí zátěže zbaviť, aby sa měli tzv. Lépe (lepší), jak nostalgicky mluvíja.
Chudý ale opačnú možnosť nemá.
7. Peníze sú prý na cestě. Každý prý jich može zebrať. Jak sa zdá, zbírať peníze dovedú enem nekteří nebo nekeří. Zajímavé je, že sa netunelujú silnice, ale prvéj a spěšéj banky.

Bohové
Radegast20.JPG (28800 bytes)
1. Radigast, Radegast.
   a) Socha na Radhošti, Radhošču.
   b) V lahvách (ve flašách) piva.
2. Slivovica.
3. Nájvyšší bůh, tajako (tajak) všude jinde: Peníze.

Burčák
1. Nedokvašené jablečné víno. Pije sa ta jak voda. Ale opíca z teho je. Při přebrání (přebráňú) přídú aj bolesti břucha.
2. Oblúbené v kombinaci se slivovicú. Do burčáka sa přileje menší nebo větší trocha slibovice.

Centra Valašska
1. Města, místa: Vsetín. Valašské Meziříčí. Rožnov. Velké Karlovice. Valašské Klobúky.
2. Hory: Radhošť. Soláň, Cáb, Vsacký Cáb. Zčásti lze počítať aj Hostýn.
3. Řeka: Bečva. Horní (Vsetínská) a Dolní (Rožnovská). Sútok: Valmez, Valašské Meziříčí, Mezopotamie.

Cpať husu
Husa sa před hodama cpala šiškama, aby měla hodně sádla. Hospodyňa ju dycky tak nacpala, že sa sotva hýbala. Myslí sa tá husa. Denodenně hospodyňa mosela pevno držať husu mezi kolenama. Držala jí aj zobák a cpala doň (doňho) připravené šišky.
Aby to huse ve volaťu a aj daléj lepší (lepčí) trávilo, poslál sa negdy daléj aj šutřík alebo malá minca, kvůlivá lepčímu rozmělňování žhrádla. Tá minca byla pak pěkně ohlazená. Jak vycíděná, vypulérovaná.
Celú dobu předhodového vykrmování (nekolik týdňú) mosela byť husa zavřítá v chlévci. Jednak, aby pohybem nehubla, jednak aby ju negdo neukrad.
Oprávněné námitky:
a) Ochránci zvířat. Jedná sa o surové trápení zvířat. Jak by bylo člověku, gdyby ho negdo tak cpál proti jeho svobodnéj vůli?
Husa tlústla a ztlústla a měla moc dobrého husího sádélka. Negdy ale tá moc překrmovaná husa mohla dostať aj infarkt nebo mrtvicu či co.
b) Ochránci platitel a měny. Jedná sa fakticky o poškozování státní měny. Jedná sa o využívání platidel k nepovoleným účelom, ne-li dokonca o záměrné ničení nebo poničení.

Čert, čért
1. Co čert vezne, nigdo nevrátí. Co čert vezne, nigdy nevrátí.
2. Gde nic néni, ani čert nebere.
3. Čiň čertu dobře, peklem sa ti odmění (odplatí). Lidská zkušenosť, ale aj odraz slov bible. Římanům 6,23: Odplata za hřích je smrt. Mzda hříchu je smrt. Gdyž člověk slúží Zlému, pak pochopitelně neplatí Bůh, ale zaměstnavatel, tedy ďábel.
Tento zaměstnavatel - vydřiduch sa odmění za věrné služby opravdu ďábelsky. Čiň čertu dobře, peklem sa ti odmění. Negdy by bylo pro člověka aj lepší, aby tento zaměstnavatel byl neplatičom.
4. Čerchman ví. Spěš (spěšéj) čert než vodník, hastrman.
5. Čert nigdy nespí.
6. Gde čert nemože, pošle ženskú. Gde čert nemože, pošle (nastrčí) robu. Gdyž k temu (tem) použije hezkú hadimršku nebo echt babu s nabrúšeným jazykem, tož je úspěch zřídka gdy nejistý.
7. Domněnka je rodná sestra ďábla.

8. Podaj čertu prst a utrhne ti celú ruku.
9. Podaj čertu prst a peklem sa ti odmění.
10. Gdo si s peklem zahrává, bude mu pak slúžiť. Ať chce či nechce. Chťa nechťa. Chťačky, nechťačky.
11. Čerti sa žéníja. Čerti se žení. Psí počasí, nepohoda, čina.
skala20.JPG (51067 bytes)
12. Gdyž majú čerti veselku, platíja to ludé, tj. doplácajú na to.
13. Čertovo kopýtko.
    a) Hadí ocásek.
    b) Intenzivně páchne.
    c) Zakopaný pes.
    d) Má to háček.
    e) Nastavená noha.
14. To by v tom mosel byť čert.
     a) To sa zvládne. Výraz odhodlání a síly.
     b) V hlúbi duše (podvědomí) sa člověk brání vzať na vědomí realitu, že všecko néni (docela) v jeho moci, rukách a silách a že dobré úmysle dycky nestačíja.
    c) Zkrytá obava spojená s alibizmem može též hráť svoju rolu.
    d) Podvědomé zaháňaní či odháňaní čerta. Za vyslovením jeho jména je zkrytá výhružka (proti čertovi). To si člověk opatrně (opatrno) trúfá.
   e) Gdyž neco nevyjde, tož sa obvykle neříká, že v tom byl čért.
   f) Gdyž neco vyjde ke spokojenosti člověka, tož si člověk neřekne, že by v tem moh byť čert. A druhý to řekne nanájvěc (nanejvýš) potichu nebo enem pro sebe.
15. Gdyž čert stárne, tož sa z něho negdy stává mnich nebo jeptiška. Lecgdy velice zbožný moralista.
16. Gdyž sa o čertu mluví, tož příde.
17. Čert ťa (to) vem, vezni. Ať ho čert vezne. Ať ho čerti veznú. Ať ho čerti veznú do měcha.
18.  Čerti s ním šijú.
19. Má v těle čerta. Obvykle o nekteré či nekeré mladici.
20. Koho sem zasej čerti nesú.
21. Čert zostane (ostane) čertem, aj gdyž sa obleče do mysliveckého.
22. V núzi čert aj muchy lapá.
23. Čert hrabe na velkú hromadu. Falešně biblicky: Gdo má, tom (tem, temu) bude přidáno.
24. Pomoz si sám a Pán Bůh ti pomože. Čert nigdy nezostane (neostane) pozady. Přidá svoje polénko či želézko do ohňa. Zachytí sa aspoň prstéčkem nebo drápkem. Pak přikúpí akcie.
25. Gde čert nemože, pošle ženskú, robu. Prý to platí aj v církvi. Že by do církve sám jináč netrefil? Ale aj v pekle asi mosíja už šetřiť.
Tož přes tú šaramantnú nebo držkatú robku je to lacnější.
26. Čert si umí poradiť v každéj situaci. Ani svěcená ho nezažene. Gdyž tak obejde nebo podleze.
27. Vyhnúť sa nečemu (nečem) jako (jak) čert křížu. Valašský Čert dobře ví, že hlavú zeď neprorazí. Proto sa o to ani nepokúšá.
Zeď je možné rozbiť nebo prorážať aj krumpáčom nebo házaním hrachu. V moderní době aj sbíječkú, dynamitem apod. Valašský čert zná boční cesty a cestičky (moderně lobbování a leštění kluk). S velikú trpělivosťú použije aj okliky, aby dosáhnúl svojeho.
28. Je dobré sa čertu vyhnúť na sto honů. Smola ale je, gdyž je iniciativní čert a příde sám.
29. Chraň sa čerta jak čert kříža.
30. Představy o čertu (čertovi) odrážajú realitu lidského světa a skutečnosť démonie zla a aj lidskú snahu vyrovnať sa s túto skutečnosťú.
31. Rovněž aj představa pekla je odrazem tvrdosti a brutality života. K temu (tem) sa negdy přidává túha po spravedlivé odplatě pro zlé a tvrdé násilníky a kořistníky.
32. Valašský Čert je příkladně pilný a pracovitý. Pro získání jedné duše nanosil z veliké dálky pulčinské skály (nikoli půl-čínské). Protože kohút zakokrhál prvéj, než byl se svojú pracú zcela u konca, získala Jarcová pěknú skalu, neboť čert ju tam pustil (upustil). Nebyl tak hlúpý, aby pracoval (dělál) zbytečně a zadarmo přes čas. Přesčasy čerti nemajú placené.
33. Čert v míšku. Nekomentuju. Doporučujeme ale připovzdělať sa mimo jiné aj v sexuologii.
34. Čert bývá často neškodný či pološkodný přiblblý dobrák, i gdyž ne zrovna úplné nezištné dobračisko.
Občas pomože chudém spravedlivém, ale enem gdyž je to v nejakéj podobě zaplacené, třeba dušú boháča, vydřiducha. Tržně orientovaného podnikatela v sobě žádný čert nigdy nezapře.
35. Dělať z čerta občasného neškodného trúbu, příp. tu a tam div ne lidumila, to može byť aj rafinovanosť. Čert sa dycky nejak doví, co a jak sa o něm mluví. Je třeba ho nejak uchlácholiť, ukolébať, uklidniť, aby sa zbytečně moc nerozčílil, nerozčulil.
Ostatně aj v Bibli je zmínka o tom, že letící pták donese královi (boháčovi), co si ludé o něm vykládajú a povídajú. Vida, čert si poradí aj bez moderní odposlechové a odposlúchávací techniky.
36. Slovo ďábel, keré působí hrůzu z nevypočitatelné absurdnosti, absurdity a démonie zla a působí mrazení v zádoch, néni často užívané.
37. Hladký úhoř nejen že uteče hrobařovi z lopaty, ale aj čertovi z měcha.
38. Je vidno, že valašská Čertologie je značně bohatá, přestože Valašsko bylo krajem chudým. Valašský Čert nese znaky a nálepku kraja, koloritu a způsobu místního života. Ale v mnohém překračuje hranice regionu do reality obecně lidské.
39. Skúpý jak čert. Zdaleka ne každý čert je příliš rozdajný či rozdávačný. Jeho zdánlivá občasná lidumilnosť vůči nekemu (nekem, nekom) je vždy tržně propočítaná a tvrdě nejak v nejakéj podobě zaplacená. Ide o půjčku za oplátku.
40. Čert vem čérty aj s peklem.
41. Čert - vševěd. Čerchman ví. Obsahově kondicionální výpověď. Teoreticky by čert, domnělý vševěd, moh věděť věc než člověk - nevěd.
42. Valašská čertologie sa pohybuje věc na rovině lidskéj než v oblasti přírodní.
43. Pojmy: Čertisko, Čarták (další možný výklad: z maďarského csárda), Čertovina, Čertovica, Čertica.

Dať dobře pojezť, popiť
Dělníkovi. Hostovi. Vyplatí sa to. Vhodná investica (investicia), kerá sa može vrátiť, zúročiť, aj po rokoch. Dobré předznamenání pro mezilidské vztahy. Najatý dělník pracuje věc (věcéj) a lepší (lepčí), se zájmem, gdyž cítí a prožívá lidský vztah.

Diplomacie
1. Neřécť nigdy nic přímo.
2. Gdyž je od nekeho řečené neco moc přímo, tož je vhodné odpověděť: Mohlo by to tak byť, mohlo by sa to tak řécť. Néni vhodné řécť: Je to tak. Tak to néni.
3. S žádným si to moc nerozházať.
4. Se všeckyma zadobře, s nikým (žádným) příliš moc.

Dnes
1.  Gdysi velice chudé a zaostalé Valašsko sa začalo měniť s postupujúcím průmyslem před druhú světovú válkú a zvl. po něj. Prudký nárůst životní úrovně lze zaznamenať v 60. - 80. letech. Valašsko je bohaté, výstavně vybudováno.
Kúpěschopnosť obyvatelstva je veliká (90). To samozřejmě neznamená, že by na Valašsku nebylo dosť ludí, keří sú odkázaní na sociální podpory a nemožú si proto moc vyskakovať.
2. Zaměřenosť a orientace obyvatelstva Valašska je obrácená směrem k praktičnosti života. Ostatně tento trend je dnes obecnějším jevem. Na Valašsku je moc a velice mnoho vynikajúcích a schopných řemesníků v mnoha oboroch.
Na Valašsku je hodně vzdělaných ludí, zvl. v technických oboroch. Vyšla odtuď řada umělců, spisovatelů, sportovců. Neco sa importuje, neco exportuje. Néni však známý žádný (nejaký) věhlasný filosof nebo matematik valašského původu.
3. Dnešní obyvatel Valašska neuvidí kolem sebe příliš často živú ovcu na paši, o koze (kozi) ani nemluvě. Mladší ludé obvykle nevíja, co je to vlastně cap, přestože tochto (techte, techtek) slova občas užijú. Uviděť živú krávu néni též každodenní samozřejmosťú. Neco sa změnilo a pořáď a furt mění, ale aj jinak (ináč).
4. Dnešní obyvatel Valašska celkem bez zaváhání eště zodpoví otázku, jesli (esli, lesti) kráva má rohy před ušima nebo za ušima. Ale zvl. ti mladší budú váhať, gdyž sa jich zoptáte, esli (lesti) má ovca v hubě zuby hore aj důle, či enem hore, či enem důle nebo ani hore, ani důle. Inu, časy sa měníja, měňá. Gdysi důležité a potřebné věci znali Valaši dobře, tak jak dneskaj velice dobře znajú věci pro ně dnes potřebné ta jak internet.

Dříve - prvéj
cerky20.JPG (22001 bytes)
1. Prvéj platilo Valašsko za příklad chudoby a zaostalosti.
2. Pojem prvéj tu znamená před 70. - 80. lety, samozřejmě aj předtým, aj prvéj.

Duša
1. Valašská duša je komplikovaná, složitá, ne dycky odhadnutelná.
2. Povaha je často oknem duše.
3. Náběh k melancholii a nostalgii.
4. Kompenzace:
    a) Mezilidské vztahy, byť mezi luďmi, tedy v kolektivu, v húfu.
    b) Slivovica, hospoda, muzika, zpěv, silácké řeči.
    c) Práca - poctivá, pilná.
5. Relativně značné pochopení vůči zdravotně a mentálně postiženým, chudákom a slabým tohoto druhu, zvl. gdyž to příliš moc nestójí.
6. Laskavosť a porozumění vůči svobodným matkám, nemanželským děckám a děckám prvéj narozeným, tj. gdyž je pozdě svaťba. Aj gdyž je negdo náhodú dosáď (dosuď) bez viny, nemosí házať první kameněm. Aj vinný sa ale pozděj často přidá k většině, tj k nám, zvl. gdyž je naděja, že z teho neco bude, že z teho neco može kápnúť. Valach dobře ví, že k nekerým věcám je třeba dvuch, že aj muži hrajú nezanedbatelnú rolu.
7. Citlivý a porozumivý vztah k sebevrahom. Nejsú tol odsuzovaní jak negde inde.
8. Citlivosť a ohleduplnosť vůči sociálně slabým, pokáď sa do svojí situace dostali bez vlastního zavinění. Porozumění nemosí vždy nutně znamenať pomoc a pomáhání, tedy nemosí to znamenať pomocť.

Důvěra, že pomožú druzí
Ať sa oň postarajú. Ať sa oň postará rodina. Nech mu pomožú oni. Šak má rodinu v Plzni. Šak sa měl starať prvej. Šak měl vjac, věc, věcej dělať a starať sa. Aj my sme sa moseli starať. Šak sa měl brchať.
V hlúbi duše eště ostává (zůstává, přežívá) pocit vzájemné lidské súnáležitosti a odpovědnosti jedného za druhého, povědomí povinnosti pomocť slabšímu a bližnímu v núzi.
Hledá sa vhodná cesta, jak sa týchto zbytků minulosti bezbolestně zbaviť, tj. hledá sa způsob, jak sa otřepať, jak setřepať (morální) odpovědnosť, aby nezostala (neostala) lúžička.
Pohled za hranice Valašska može byť v tomto směru užitečnú pomocú. Otevírání okna do velkého světa umožňuje rychlejší stírání valašských Specifik, i tých kladných.

Falešný
Pokáď sa o nekem řekne, že je falešný, tož je to velice ostré hodnotící označení. To Valaši nepromíjajú. Sú před tým ve střehu. Prvéj snesú nejakú tu obhrúblosť nebo výrazovú hrubosť, ale nikoli falešnosť, zvl. ne hladkú, úlisnú a ulízanú.
V tomto (temto) směru je u opravdových Valachů opravdu vysoké mravní povědomí.

Farář
1. Tématika farář, fára a kostel je podrobně rozpracovaná v autorově knize Evangelíkem snadno a rychle.
2. Na Valašsku je poměrně málo vtípků na faráře.
3. Vtípky na faráře sú většinú laskavo přejné.
4. Faráři sa většinú dobře zžívali s luďmi (luďma) a v mnoha směroch byli oporú a pomocú pro mnoho ludí. Většinú si zachovali vážnosť a úctu.
5) Velmi řídké případy ve farářské branži, které by mohly byť využité ve vtípkách s nejapnú zaostřenosťú, sú většinú mlčky přecházané:
    a) Přežívá úcta k farářskému stavu.
    b) Valach je čestný ve svojem srdcu. ví, co to znamená zamésť si před vlastním prahem.
6. V dřívějších dobách býval farář vzdělán podstatně věc (věcej) než většina jeho oveček. Mnohý duchovní věděl, co je to núza a bída v taláru. Dneskaj je většina farářů sociálně nižéj než většina (minimálně velká čásť) jeho oveček.
Důsledky nelze nepociťovať. Posuzování sociálního statusu aj v oblasti ryze sociální je ovšem záležitosť složitá a komplikovaná. A tak može byť na jednu a tu (tú) samú věc věcerý pohled.
Lecgdy záleží na púhopúhé akcentaci (akcentácii), aby sa výsledek jevil v iném světle, v iných parametroch.
7. Časy sa měníja (měňá). Aj postoj k farářom sa mění, posunuje. Valašsko sa přibližuje ostatním kútom země českéj aj v tomtok, temtek.
8. Na fáře a na kostele (kostelu) je pořáď co dělať. Ovečky túto prácu většinú odkládajú. Na jaře je moc brzo, eště to počká. V létě je pořáď co dělať doma. Na podzim je zaséj už pozdě, a tož sa uvidí na vesno.
V zimě sa přeca (přecaj) dělať nedá a nemože.

Flaša
Lahva. Bez flaše slivovice ani ranu. Jeť se slibovicú, rozevře sa ochota. Vhodně a včas dať. Zainteresovať ochotu.

Folklor
Stále umělečtější ztvárnění a ztvárňování valašského lidového folkloru, lidových pěsniček a dalších lidových projevú podstatně zvyšuje uměleckú úroveň. Ovšem, negdy aj trochu na úkor lidovosti.

Furiantství bez velkorysosti
1. Na tu velkorysosť prvéj nebývalo a nezbývalo.
2. Ostalo to v krvi aj pozděj (pozdějc), gdyž už sa začalo dařiť a začalo byť.

Gatě a stařenka
Eště ve druhej polovině (polovici) 20. století sa dala najíť stařenka, kerá si moc těžko zvykala na novú módu v oblékání. Nač sú ty spodní gatě, gdyž překážajú? Stařenka chtěla byť pochopitelně moderní. Žena sa nigdy nezapře. Ale mosela jich měť roztřižené, aby si jich nemosela zdělávať, gdyž ide na záchod.

Guláš
Správný valašský guláš má byť jak sa patří řízný. Gdyž si po něm upluvneš, mosí na podlaze ostať (zostať) vypálená ďúra. Gdyž zíš guláš a potom pluvneš, mosí po něm v podlaze zostať vypálená ďúra.
Poznámka: Prvéj bývaly podlahy na valašsku dřevěné. Aj dlážka bývala dřevěná, z desek. Tož ten pluvanec po gulášu mělo byť na dlážce poznať.

Háklivost na česť
Valach je plný cti a velebnosti. Běda, gdyž ho na temto (tomtek, temtok, temtek) citlivém místě negdo napadne, zasáhne, dotkne sa ho, urazí ho, zraní ho v jeho duši. Div nezačne vraždiť. To je sice hyperbola (nadsázka.), ale negdy pravdivá.