Latina ...
Lavorovica
Ložiť
Melancholie
Měť sa k luďom
Morák
Mračiť sa
Náboženské poměry
Narozeniny
Naštvať sa
Neostať dlužný
Nepřeháňať ...
Neurčitosť
Nevyčísť nic z gsichta
Nostalgické ...
Nostalgie
Obranné reflexy
Oplácať návštěvy
Osídlování ...
Osud
Ošidit, oblafnout
Otevřenost
Otevřenost a ...
Valašské reálie

Latina, valašská latina
Obdoba latiny myslivecké, rybářské a ze všeckých možných oborů. Vyprávjajú sa uvěřitelné aj neuvěřitelné věci, historky vhodné jak zákusek ke slivovici. Příp. historky uvěřitelné (věrohodné) až po celovečerním zátahu o půlnoci.

Lavorovica
Po domácku gdysi (dříve, prvéj) vyrábjaný chlast, většinú jak by slivovica. Ve velkém hrncu byl zákvas (kvas). Na plotně sa odhadem ohříval na příslušnú teplotu. Ve velkém hrncu byl eště jeden prázdný hrnéc. Místo poklice byl umístěný lavór se studenú vodú. Občas sa ubrala už teplá voda a přiléla studená. Páry alkoholu sa odpařovaly a srážaly sa v kapičkách na studeném lavóru. Pak stékal alkohol do prázdného hrnca.
Na první metylalkohol sa toľ nehledělo. Gdyž nebývalo nic lepšího, tož sa píjalo a aj popíjalo všecko, co sa dalo. Chutnalo to aj Němcom za války a aj Rusom po válce.
Dneskaj by neco takého byl ochotný vypiť už enem velice otrlý ochlasta nebo notorický alkoholik, kerý sa už vydal ze svojich finančních prostředků.

Ložiť
kravy20.JPG (29876 bytes)
1. Ložiť na auto. Nakládať.
2. Na krávu. Prognoza: udříť. Kráva táhla vůz a pluh při oráňú. Samozřejmě mosela eště aj dójiť.
3. V Ratibořu ložíja na krávu, v Hošťálkovej na farářa.
4. Ložiť prácu, ne žrádlo.
5. Ložiť jak na fáru.
    a) Důstojně velký dar.
    b) Zbytečně moc dávať, přeháňať to s rozdáváním, ke svojí škodě. Na fáru stačí enem málo a neco, co přebývá.
    c) Ironie. Na Valašsku faráři nigdy nadměrně nezbohatli přispěním svojich oveček. Platí to prvéj aj dneskaj: Pokáď faráři neco majú, tož většinú z iných zdrojů. To sa týká zvl. farářů evangelických.
    d) Prvéj dostávali faráři čásť svojeho služného v naturálijách od členů svojeho sboru, svojí farnosti. Šlo především o přesně stanovené množství potravin a sáhů drév na topení.

Melancholie
Smutek a hluboká melancholia občas prorážá přes (skrz) na povrchu negdy drsnú slupku. Za tentek rys svojí povahy či duše (citlivá duša) sa Valach většinú stydí a snaží sa ho taktně zakryť.
Odtáď možem hlúběj rozuměť valašskéj nostalgii, citlivosti vůči přírodě, lásce k ovcám, túze byť v húfu.
Valach si rád povykládá, s druhým popije po menší či větší troše slivovičky, zatancuje si, zazpívá, poslechne husličky. Smutek a vnitřní nejistota však občas probleskne aj z veselých, ba aj bujarých krásných lidových pěsniček.

Měť sa k luďom
1. V gdysi chudobném a kulturně primitivním Valašsku bylo oceňované, gdyž tzv. pán projevil trochu zájmu o obyčajného člověka.
2. Oceňované u doktora, učitela, úředníka, u pána z města. U farářa sa to předpokládá ne enem v poslední době zcela samozřejmě samo sebú. Nekeří ludé na Valašsku však dlúho viděli ve farářovi takéj pána. Negdy dobře věděli proč.
3. Zastaviť sa, povykládať, projeviť zájem. Véjíť do prostéj chalupy na návštěvu.

Morák
1. Krůta, morka, krocan, moráci.
2. Správný Valach zabývající sa pěstováním zemáků na malém kúsku v zahradě nebo na malém políčku je obeznámen se skutečnosťú, že mandelinka bramborová, gdysi nazývaná lidově též americký brúk, je velmi nepříjemnú záležitosťú, gdyž sa rozmnoží trochu věcéj než je zdravé. Posypy chemikáliema nejsú dneskaj pokládané za vhodnú ekologickú záležitosť. Sbírání je nepříjemné a hnusí sa mnoha luďom, gdyž sa nasbírá třeba půl kýbla mandelinek a jejich larev. Kurám sa mandelinky rovněž hnusá (hnusíja) a nežerú jich.
Moráci jich však rádi sezobú. Proto je doporučeníhodné, aby si valašský pěstitel zemáků v případě přemnožení mandelinky obstaral hejno moráků a použil toto ptactvo k likvidaci svojí mandelinky. Zároveň tým získá levnú potravu pro svoje moráky na řadu dní. Příp. přilepšení k jejich stravě.
Technickému provedení akce je třeba věnovať pozornosť, aby sa moráci nezatúlali negde, event. až na cizí pekáč:
    a) Uvázať si moráky na provázek a vodiť jich brázdama zemáků jak psíky.
    b) Ohradiť pole zemáků, aby sa moráci z něho nedostali.
    c) Věnovať celý deň hlídání moráků. Je to vynikajúcí odpočinek, kerý pracovitému Valachovi půjde brzo na nervy, a tak bude morákom pomáhať ve vyzbírávání mandelinek.
Poznámka: Riziko přejezení (přežrání) mandelinkama hrozí aj morákom.
    d) Moráky je možné měť zavříté na dvoře. Ludé chodíja na zemákové pole a sbírajú mandelinku a larvy a nosá (nosíjá) morákom až pod zobák.

Mračiť sa
1. Gdyž sa Valach mračí, tož to je zlé. Většinú nevíte, proč, oč ide a pod. Chodí kolem vás, nevidí vás, uhne očima, hlavú, otočí hlavu od vás, vyhne sa vám na cestě. Pomračuje sa.
Dává vám najevo: neco proti tobě mám, mám důvod sa na ťa zlobiť, neco si mi udělál. Nebo si myslím, žes mně cosi podělál.
2. Gdyž sa přímo zoptáte (optáte), oč ide, co sa děje, oč kráčá, dozvíte sa: nic, o ničem neví, nepomračuje sa, vy si cosi namlúváte, neco sa vám zdálo, neco si vymýšláte. Pak to ale pokračuje daléj, jak by sa nemétlo.
3. Zpytujete svoje svědomí, co ste mu udělali, třeba nechťa, nechtěně, nevědomky, co by si moh špatně vztáhnúť na sebe. Marně.
4. Mohli ste udělať neco nechťa. Negdo o vás moh neco řécť. Negdo moh o vás nekom negde neco navykládať, nalhať.
Valach si myslí, že si o něm cosi myslíte. Vůbec nezáleží na tom, že k nečemu (nečem) došlo (nebo vůbec nedošlo) nezaviněně z vaší strany. Hlavně, že to ví on, Valach.
5. Totok (totek) mračení vám može připraviť řadu peprných chvil. Za čas ho to obvykle přejde, ani nevíte jak a proč. Jako by sa nemétlo, všecko ide dalej normálně. Obvykle nigdy a nigde nezjistíte příčinu.
Bylo by velmi nevhodné s dotyčným o tem negdy vůbec zaváďať řeč. Za formu omluvy máte pokládať, že sa na vás přestal mračiť. Enem je třeba počítať s tým, že to nekerému Valachovi trvá dosť dlúho, než mu dójde, že ste mu nic nepodělali.
6. V tomtok (tomtek, tem, temtek) néni Valašsko vyjímkú ve srovnání s ostatníma kúty (kútama) světa. Jenže, na Valašsku je to zesílené. Krom teho: Valach sa dovede meněj přetvařovať. Poznáte na něm, co si myslí v hlúbi svojeho srdca nebo mozku.
7. Vaše možnosti, jak zrychliť odmračování: Pozvať na pivo nebo na slivovicu. Pokáď ide o ženu, tož na kávu s dortem a přidať k temu (tem) aspoň vaječný koňak.
8. Gdyž sa mračí Valaška a zkombinuje sa to s přechodem, tož to je úplný konec. To by aj čért uték.

Náboženské poměry
1. Nejsú v knize podrobně probírané.
2. Většina Valachů sú katolíci. Nezanedbatelnú čásťú sú evangelíci. Podstatnú čásť tvořija ateisté a praktičtí materialisté. Různé menší církve a náboženské společnosti a skupiny doplňujú mozaiku náboženského spektra Valašska.
3. Ve všeckých týchto skupinách hraje silnú rolu přirozená náboženskosť v různéj podobě. Jejím hlavním bohem, kerý je u většiny ludí ve velkéj vážnosti a úctě a hraje prim, sú jako všude a dycky peníze.
4) Starořecký básník a protofilosof Archelaos (kolem r. 720 př.n.l.) zdůrazňoval: Člověk vposledu može spolehnúť enem na 2 věci: Na sebe sama a na peníze. Tátok skutečnosť, pokáď néni zvládnuta v církvi, je silným sekularisačním faktorom.
5. Dnešní sekularizace věcéj a hlúběj zasahuje evangelíky než katolíky. Katolická církev, na rozdíl od církve evangelickéj, zahrnuje život v celéj šíři, komplexnosti a kompletnosti. Katolíci rozumíja postmodernímu člověkovi, vidíja za postmoderní dobu, majú koncepcu, nebojija sa metafyziky a vzdělání, dovedú zvládať přirozenú náboženskosť a majú peníze. Majú překvapivo hodně štědře obětavých bohatých ludí. Majú pochopitelně aj problémy, ale v súčasnéj době jich dovedú zvládať mnohem lepší než evangelíci.
6. Evangelíci sú chudší než katolíci, jednak jako církev, jednak jako členové církve. Mezi nima néni mnoho bohatých nebo zbohatlých. Nájvěc popisovaná oblasť pětidědiní od Hošťálkovéj po Pržno je převážně evangelická, aspoň vnějšně (vnějškovo).
7. Sekty a různá stará i nová náboženská hnutí mimo tradiční církve, to všecko pochopitelně existuje aj na Valašsku. Jejich vliv a působení sú celkom vzato zanedbatelné, aj gdyž občas nadělajú trochu křiku a humbuku. Misiju konajú převážně v tradičních církvách, nikoli mezi ateisty. Pokládajú tradiční církve mnohdy za vrak či loviště, z něhož je možno kořistiť.

Narozeniny
1. Stejnak jako svátky (meniny) je třeba na ně pamatovať a vésť jich v patrnosti a nezapomínať na ně. Jejich pominutí či opominutí je při nájmenším dosti závažný společenský přestupek.
2. Jíť gratulovať, to má svoju liturgiju. Dar je jistě důležitý, ale zdaleka néni dycky tým nájdůležitějším. Gratuluje sa většinú ve stoje. Je třeba podať ruku. Podla okolností néni na závadu a na škodu ani obejmutí a polibek.
Je dobré si dať záležať na tom (tem), co sa praví, pronášá. Punc oficiélnosti néni na škodu. Při gratulování všeci zmlknú a je ticho jak v kostele. Oceňuje sa veršovaná vtipnosť, kerá dokazuje, že si gratulant dal prácu a záležať a že na oslavenca myslél.
Veršotepectví lidové či vlastní je ve velkéj oblibě a vážnosti. Nejaká ta drobná závada v rytmu či rýmu sa promine. Gdo nemá zrovna dlúhé básnické střevo, tož ať si negde aspoň opíše nejakú tu vtipnú valašskú lidovú poznámku.
V posledních rokoch už néni nutné do gratulace moc zatahovať Pána Boha.
3. Univerzální dárek. Gdyž člověkovi dojde fantazia a nemože nic vymysleť, co by bylo nájvhodnějším dárkem, ale aby to aj peněženka zvládla, može sa uchýliť k osvědčenému univerzálnímu daru: Lahev (flaša) slivovice nebo vína.

Naštvať sa
1. Gdyž sa Valach naštve, tož to je zlé. Negdy to aj stójí za to. Gdyž sa naštve věc, tož to sa aj pořádně nasere.
2. Důvody možú byť různé a rozličné, např.:
    a) Vážné. Svaté horlení pro spravedlivú věc, nesúhlas s křivdú, vztek nad bordelem ve společnosti kolem a ve světě okolo.
    b) Aj Valach věří občas nepodloženým pomluvám a dohadom.
    c) Chťa či nechťa ho može negdy naštvať nebo dokonca aj nasrať aj druhý člověk.
    d) Aj sa naštve, nebo dokonca na sebe aj sám nasere, gdyž sám neco zblbne nebo vymastí. Sám sobě ale člověk tol nevynadá a už vůbec nedá páru facek.
3. Mírnější formy naštvání sa negdy realizujú v různých zlomyslnosťách, poťúchlosťách a vtípkách, srandách a srandičkách.
4. Dalším (iným) stadiem sú blbé, urážlivé vtipy a blbé, negdy přisprostlé řeči.
5. Jednú z forem realizace či kompenzace naštvanosti je úmyslné poškozování druhého a jeho věcí. Pokaziť mu aspoň radosť z jeho věcí nebo ze života, pomluviť, potípať.
6. Gdyž neide druhému neco pochcať nebo popluť, aspoň je možné ho nebo to pomlúvať. Určitú věc lze pohaňať. Nájlepší je druhému aspoň pluvnúť do piva, gdyž to ide. Neco sa može udělať aj obrazně.
7. Jak reagovať, gdyž sa Valach naštve. Jíť mu s cesty. Valach má totiž, gdyž sa naštve, neco z povahy dávných Vikingů, přestože s nima není příbuzný.
8. Valach sa može zaseknúť aj tak, že po roky píše různé stížnosti, žaloby a nájrozmanitější obvinění. To sa potem možů naštvať aj úřady, gdyž mosíja furt vyřizovať enem prkotiny a žabomyší záležitosti.

Neostať dlužný
1. Nigdy, nikom, nic, za nic, ani v rodině.
2. Složitý systém placení, protislužeb, darů děckám, hoštění, zvání atd. Faktory: Co, gdo, gde, gdy, kemu, proč, co je možné z teho čekať pro budúcnosť, co by řekli ludé, aby súsedé nepomlúvali a pod.
3. Neide dycky enem o peníze. Ty sú dokonca negdy velmi nevhodným řešením situace.
4. Dycky za Všecko neco dať, třeba pakatel, nebo udělať. A včas.
5. Dať najevo: Vážím si teho, cos mně dál nebo pro mňa udělál. Pozvať, pohostiť, dohodiť známého, oceniť slovama na veřejnosti. Oceniť ale aj v súkromí. Přijíť na děkovnú návštěvu s flaškú. Nebo enem tak s dobrým oceňujúcím slovom.
6. Vyrovnať sa:
    a) Uklidniť svědomí.
    b) Nigdo nemože nic řécť.
    c) Nepomluvíja mňa.
7. Slivovica. Nejuniverzálnější platidlo nebo jeho doplněk.
8. Výrazy:
    a) Šak sem mu cosi dál.
    b) Šak to nebylo zadarmo.
    c) Nezostal sem mu to (nic) dlužen.
    d) Cosi sem proňho (proň) udělál.
    e) Šak sme sa domluvili.
9. Velikosť úhrady nemosí byť nezbytně a dycky adekvátní či stoprocentně reciproční, ale mosí byť přiměřená podla nigde nepsaných zákonů, keré však přesně plaťá a platíja a sú dodržované.
10. Umění řešiť a zvládať naznačené situace je velmi složité aj pro rodilého Valacha. Nelze proto cizincovi doporučiť, aby sestupoval na tútok (tútek), proň (proňho) velmi kluzkú neledovú plochu. Naopak varujeme před mnohýma možnýma rizikama v téjto (téjtok, téjdek, toť téj, toďtéjtok, toďtéjtek) oblasti. Výrazů v závorkách by pochopitelně mohlo byť eště o trochu věcéj, ale aj to málo navozuje situaci postřehu a pozornosti a hlavně obezřetnosti.
11. Totok (totek, toť to) umění přiměřené proporcionální vyrovnanosti a vyrovnávanosti odrážá negdejší (něgdajší) doby súsedských výpomocí a vztahů. Malý rolník neměl dycky všecko potřebné nářadí, a tak (tož) bylo třeba si poščávať vůz, pluh, brany, řetaz, válec a pod., negdy aj kravský potah. Moderní doba všecko zjednodušila. Všecko podla latinského hesla: Omnia mea mecum porto. Tj. všecko svoje si nosím sebú. Každý má měť všecko svoje. Ubylo problémů ve vzájemných ludských vztahách (vztahoch), v různých domlúvačkách (domlúvání), ale aj súsedských posezení ve stínu obraznéj či reálnéj lipy. Negdajší spory o meze (meziska, mezice) sa občas objevíja v transformovanéj podobě: např. gdyž ide o restituce.
12. Příklad kalkulace: Dobře ste nás uhostili: Sú tu klobásky, 4 chleby, do každej nohy slivovica, kafé, 7 druhů cukrového, u nás bylo enem 5.

Nepřeháňať to s tzv. valašskými specifiky
1. Neco na tom je.
2. Nevalach, event. obyvatel Valašska nevalašského původu, sa negdy pokládá za chytrého a myslí si, že už vystihnúl valašské specifika. Houbelec, hůbelec (originálně valašsky vyjádřeno a řečeno bez skrupulí a na rovinu: hovno) vystihnúl, řečeno pozitivně.
Až pochopí, že by to Valach řék jináč a proč, tož poznal trochu věc.
3. Valaši sú takéj ludé jak jiní a jinde. Než si Nevalach bude mysleť, že už poznal valašské specifika, tož ať sa nájprv zamyslí sám nad sebú a nad specifiky jinde. Múdrý Nevalach Sokrates pronés známé poučné věty:
    a) Vím, že nic nevím.
    b) Poznej sám sebe.

Neurčitosť
Cosi. Páru dní. Gdesi. Po kerúsi (kerúci). Chťaci, nechťaci. Nekudy. Snáď. Ledva. Ledvá. Sotvá. Sotvaže. Baže. Tož to je aj možná pravda. Aj tak by sa to dalo řécť. Kerýsi. Kerási.
S kýmsi. S jedným známým. S mojim známým.
Je mně to sako velké? Je aj néni. Néni, ale aj je. Može byť. Ledaže by to spěšéj bylo ináč. Tudyk. Tadyk. Tudyma.

Nevyčísť nic z gsichta
1. Z gsichtu.
2. Pokáť si negdo uvědomí, že lauter nic nevyčét z obličeja Valacha a že neví, na čem vlastně je, tak (tož) fakticky vyčét už velmi mnoho a moc. Nebo aspoň dosť. V každém případě pochopil, že je na Valašsku.
3. To, co je a s čím sa turista setká na Valašsku, néni k potkáňú enem na Valašsku.
4. Pokáť može cizinec bezproblémově čísť z valašských obličejú (gsichtú), tož je všecko v nájlepším pořádku. Pokúd si uvědomí, že sa valašský gsicht změnil do nečitelnosti (nečitelna), tož je vhodné, aby byl ve střehu.
Negdy je dokonca aj na místě hodiť v nečem zpátečku.

Nostalgické vzpomínky
Co bylo, bylo. A už néni. Kéž by zasej bylo. Ale je márné v to dúfať.

Nostalgie
1. Každému Valachovi je nad slunce jasnější, že Valašsko je nejkrásnější kout světa. Žel, není to dosud už (ještě) známo i všem Nevalachům.
2. Několik příkladů krás Valašska: Příroda. Hory. Jednoduchá lidová architektura. Lidé, jejich povaha, pokud ještě není zkažená nebo nějak pokažená.
Atmosféra hor a údolí. Úchvatná zákoutí v lesích i u potůčků a řek. Krása přírody od rána do rána: Za ranního rozbřesku. Během dne za slunce i za deště a za sněhu. Večerní červánky. Noční temnota nebo za jasu Měsíce a hvězd.
Tichá zákoutí i vzdálený ohlas pulsujícího života. Tklivá meditativní atmosféra na odlehlých hřbitovech a hřbitůvcích. Vzdálenost od hektického života velkoměst.
3. Valaši však také cestují a jezdí do dálných světa krajů. Důvody:
    a) Aby poznali: Všude dobře, ale doma je doma. Všude je krásně, ale na Valašsku nejkrásněji.
    b) Jeden velký nedostatek Valašsko přece jenom má: Nemá moře a další příležitosti k pořádnému koupání.

Obranné reflexy
1. Vůči osudu, situacám, klimatu, chudobě, šizení (šizeňú), využívání, odírání (odíráňú) apod.
    a) Udělať sa na hlúpú stranu.
    b) Potměšilosť. Nejedná sa o specifickú a specielní valašskú Specialitu, valašské Specifikum, aj gdyž sa to tak dosť často připomíná, předhazuje, praví a předkládá. Kupodivu, věc (věcéj) sa to začne zmiňovať, gdyž si Valach nenechá všecko líbiť a vzepře sa, gdyž si nenechá štípať drva (dříví) na hlavě, příp. gdyž si nenechá srať na hlavu.
    c) Úniky: Alkohol, sebevraždy, slavení - folklor apod.
    d) Melancholia: obranný reflex aj únik, ale aj též přirozený důsledek situace. Nebylo v moci a možnosťách Valachů všecko změniť a měniť.
2. Valašsku velmi pomohly změněné politické poměry a životní podmímky po 2. světové válce, aj gdyž néni moderní tútok (túto, túte, tútek) skutečnosť dneskaj moc připomínať, to sa včil nenosí.
Po válce na tom bylo Valašsko sociálně horší než nekeré jiná části Čech a Moravy. Rychlý rozvoj průmyslu umožnil prudký růst životní úrovně a vzdělanosti, a tým aj změny v myšlení (myšleňú). Valašsko sa tak stalo bohatú a výstavnú oblasťú. Prostí dělníci a zemědělci měli možnosť si postaviť krásné domy a vytvořiť předpoklady pro rozvíjaní života svojich děcek a vnuků. Byly tak vytvořené (díky reálnému socialismu) dobré předpoklady pro uplatnění sa v tržní společnosti.
3. Dobré předpoklady pro další rozvoj:
    a) Schopnosti získané v těžkých a nesnadných dobách nedostatku.
    b) Bohatství, dobrá životní úroveň. Nejaká ta restitucia pola nebo lesa též pomože.
    c) Známí. Súdržnosť rodin.
4. Situaci běžné inteligence bez majetkového zázemí dříve (prvéj) a dneskaj nebudeme rozebírať. Nigde daleko a ani moc vysoko bysme nedospěli. Pokúd žije inteligence enem ze svojich platů, tož si nemože moc vyskakovať.
5. Výraznú, aj gdyž tvárnú, skupinu úřednictva a administrativních pracovníků, zvl. ve městách, kerá néni zdaleka enem valašského původu, nebudeme probírať. Podléhá stejnakým sociologickým zákonitosťám na Valašsku tajako (tajak) gde inde. V téjtok skupině obyvatelstva je příkladná solidarita mezi týma, keří držíja při sobě, tedyk tvoříja partu. Téjtok súdržnosti napomáhá, že počet úřednictva a administrativních pracovníků s postupujúcím časem roste (přibývá stoliček u stolú), takže sa při troše známosti pořáď dá ešče (eště) nájiť nejaké to místo (flek) pro příbuzné a známé. Stav úředníků a administrativních pracovníků nebyl dosúd vystaven zatěžkávací zkúšce nezaměstnanosti v takovéj míře jako nekeré (nekteré) iné zaměstnání.

Oplácať návštěvy
Příliš dlúho jednostranné návštěvy dávajú náznakově najevo:
    a) Negdo sa vnucuje.
    b) Druhý už nemá zájem a jen zdvořilo přijímá návštěvy.
    c) Druhý vděčně návštěvu přijímá, ale buď nemože nebo nechce oplácať navštěvování.

Osídlování Valašska ve 20. století
1. Hodně sa staví.
    a) Intenzivní zástavba. Uvnitř dědin, zahrady, proluky.
    b) Extensivní zástavba. Zvětšuje sa zastavěná plocha dědin směrem za okraj dědiny.
2. Sú známé případy z minulosti: v maléj cimře (světnici) spolu žily 2 - 3 rodiny.
3. Zvyšujúcí sa úroveň bydlení je daná celkovým zvýšením životní úrovně v důsledku rozvoja průmyslu a podnikání.
4. Počet obyvatel nevzrostl úměrně s počtem nových domů.
    a) Počet dětí v rodinách dnes už výrazně či významně nepřevyšuje celostátní průměr.
    b) Nepřímo je to dokladem vyšší (zvýšenéj) bytovéj úrovně na Valašsku.

Osud
1. Komu je súzená šibenica, tož ten sa neutopí.
2. Dohořela mu svíčka (svíca). Túto (tútek, tútok) ne zcela milú frázu lze občas pořáď eště tu a tam zaslechnúť na pohřebě z úst civilního řečníka.
3. Budiž mu valašská zem lehká. Pohřební fráza a přání. Každý Valach ví, že valašská zem je těžká. Na Valašsku je hodně slínovice.
4. Osudem sú páni aj chudí. Je nutné uměť přežiť aj důle. Hore to néni tak těžké. Otázka mravního profilu tých hore a tých důle je složitá otázka. Tady ju nebudeme řešiť.
5. Umění přežiť důle. Po generace sa vytvářajú obranné mechanismy:
    a) Švejkování. specificky české aj obecné, evropské a aj světové. Valašský Švejk má svérázné valašské rysy, akcenty, specifika. Valašský Švejk je trocha (věc, věcéj) iný než např. Haškův Dobrý voják Švejk nebo německý hejtman z Köpenicku (Hauptmann von Köpenick).
    b) Na Valašsku sú místní speciality, specifika, např. udělať sa na hlúpú stranu.
6. Pohrdlivý odstup. Forma, jak přežiť útlak a šikany, ne enem na vojně. Motivováno ne enem sociálně, ale aj jináč a inak.
7. Se zvyšujúcí sa životní úrovňú přijímali Valaši aj novú životní filozofiju, obecnú mišmaš-kulturu a mentalitu.
8. Gdo sa narodil pod lavicú, na lavicu (hore) sa nigdy nevyškrabe (nevyškrábe). Vnější podmínky možú ovšem lidský osud (úděl) poznamenať k lepšímu.
9. Obranné reflexy na osud:
    a) Zostalo (ostalo) málo z horkéj krvi južnějších předků v Rumunsku.
    b) Na Valašsku bylo poměrně málo zbojníků, buřičů a revolucionářů. Velká povstání 1623 a 1643-44 a 1663 (valašské Thermopyly u Starého Hrozenkova) svojím neúspěchem jistě zapůsobila. Vrylo sa to do myslí ludí, zvl. gdyž kromě padlých a zbídačených rodin při potlačování povstání bylo eště aj 300 Valachů veřejně popravených.
Zážitky s násilnostmi kolem falešného tolerančního patentu 1777 (včetně deportací) rovněž zapůsobily, gdyž si ludé rozmýšlali, jak sa brániť a jak revoltovať.
    c) Néni přímé jednání. Neochota postaviť sa přímo, rovno, čelem (čelem proti čelu).
    d) Boční cesty a cestičky, ale aj stezičky, známí, poťúchlosť. Různé formy leštění kluk a lobování. Nejaké ty drobné úplatky či iné pozornosti.
    e) Cesta individuálního vyklúznutí z kleští osudu. Túha dostať sa vyšéj. Vydělať si prachy.
        Poznámka: Netvařme sa, že jinde je to nejak o moc lepší (lepčí). Nepřehlédněme, že Valach si chce prachy vydělať, ne jich nejak všelijak, třeba pofiderně získať, třeba tunelováním.
10. Zkřísnutí, zkrušení osudem je obecná zkušenosť lidstva. To, co staří Řekové pojmenovali jako osud, označujeme my racionálně jako historické, společenské, přírodní a jiné zákonitosti, podmínky života, okolnosti, kontext života apod. K tem eště připójíme (doplníme, dodáme) náhodu či shodu okolností. Obecně lidské reakce sa nemohly vyhnúť ani Valašsku: srov. Stoicismus, epikurejismus, hedonismus, cynismus, kynismus, determinismus, agnosticismus, praktický materialismus, kultivovaný konsum.
Pochopitelně, toto vše má na Valašsku svůj specifický kolorit. Jedná sa o výrazně specifické transformování a transponování obecně lidské filosofické reality, resp. realit.
Pokáď sa pozornému čtenářovi zdá (pozdává), že ve vyjmenovaných filosofických směroch chybí nekeré (nekteré) idealisticky zaměřené životní pohledy, tož pak připomeňme, že v chudém a zaostalém Valašsku luďom do idealistického zpěvu či nejakého romantismu moc nebývalo, protože na to moc nebývalo a nezbývalo.
11. Z biblických knih bývaly prvéj na Valašsku čítené s oblibú kniha Žalmů a Kazatel. Z nebiblických Sybyla.
12. Historický vývoj na Valašsku nebyl tak dlúhý a situaca nebyla tak zlá tajako (tajak) v Indii, gde sa lidská bezmocnosť tváři v tvář tzv. osudu kodifikovala ve složitém kastovním systému.
13. Obrana proti osudu v době zajištěnosti a blahobytu: My house, my castle. Můj dům, můj hrad. Měť sa dobře. Starať sa enem o sebe. Všeci mně možú byť ukradení. Všeci mně možú políbiť řiť nebo prdel, možú si svobodně vybrať.
Běž sa vycpať nebo vysrať. Běž (si) s tým do prdele. Ale velkým nebezpečím je, že zmíněný hrad, kerý je zárukú ochrany a jistoty pro nás, sa stane castle, tedy kastlí. Chrání dobře před druhýma luďma, nemožú k nám, ale my nemožeme do tých jejich kastlí.
Riziko osamocenosti je pak daň za jistotu a ochranu. Ale aj do pevného středověkého hradu sa lupič dostal. Ani moderní člověk si nemože byť stoprocentně jistý ani za betonovú zďú, se psisky v zahradě a se složitým a drahým zabezpečovacím systémem. To hodně stójí a zatáď ve světě umírajú ludé hladem a podvýživú. Nestálo by za úvahu, jak hledať iný způsob vzájemného súžití? Súsedské pikniky na zahradách u středně bohatých )majitelé rodinných domků), opékání barana, buřtů nebo grylování kuřete, to vše sú slepičí, ale nepostradatelně důležité krůčky, jak prolamovať hradební zdi zatáď aspoň mezi příslušníky etablovanéj střední vrstvy ve společnosti.

Ošidit, oblafnout
1. Veřejné mínění je vždy jednoznačně a ostře proti ošizení chudáka. Mnohé případy sa pamatujú po desetiletí. Veřejné mínění chrání chudáka, aj gdyž není schopné ho vždy zachrániť.
2. Oblafnutí boháča nebo nemajetného inteligenta je provázené výsměchem, že sa nechal napáliť. Dobře mu tak. Hrdinství zbojníků a zbojníčků najrozmanitějšího druhu a typu je opěvováno: bohatým brať a chudým dávať.
V praxi života majú sympatie aj ti, gdo brali, aj gdyž nikom a nic nedali. Hlavně že obrali boháča. Je to přecaj enem aspoň částečná spravedlnosť a satisfakce. Gdyž negdo oblafne inteligenta, kerý nic moc nemá, je to komentováno: Neměl sa nechať, ten inteligent. Měl byť chytrý a ne hlúpo důvěřovať.
3. Příklad oblafnutí a oškubání chudáka: Jakákoliv podobnosť je čistě náhodná. Prohnaný fiškus důle z dědiny, kúmák, kupoval od chudéj vdovy na pasekách krávu. Potřebovala totiž nutně peníze na léky pro svoje vážně nemocné děcka.
Fiškus sa domluvil s veterinářem. Ten označil krávu za tuberkulozní a podstatně srazil cenu důle. Fiškus slavil výhodný kup v hospodě. Po páru sklénečkách sa pochlubil. Veřejné mínění nebylo na jeho straně ani za mák.
4. Oblafnutí inteligenta. Inspektor sa ptál děcek v dědinskéj škole, gde je Amerika. Nevěděli, vysvětlil jim to. Večér ogaři na paši viďá (vidíja): Inspektor ide. Ptál sa na cestu do vedlajší dědiny. Francek mu ukázal, ale špatnú cestu. Gdyž inspektor zašél (odkráčal) do lesa, Francek prohlásil: Šak ať sa projde, ví gde je Amerika. Kudyma sa ide do vedlajší dědiny, to neví. Má věděť, ten inteligent. Šak je to učitel.

Otevřenost
1. Čechy: Domy sú zavřené. Kolem dvora je často zeď (stěna). Néni viděť dovnitř, ale ani ven.
2. Valašsko. Obvykle laťkový plot.
3. Valaši tvrdí (tvrdíja), že to má dopad aj na povahu člověka. Odrážá sa to aj ve vztahoch ludí. Na Valašsku pociťujú Valaši větší družnosť. Ale aj v Čechách sa dovedú ludé družně pobaviť, ne enem v hospodě. Ale podla Valachů meněj.
Faktem ale zostává (ostává) ten zvláštní pocit Valachů.

Otevřenost a uzavřenost
1. K velmi kladným rysom valašské povahy patří, že Valach je otevřený a důvěřivý. Nemá vůči druhému zásadní apriorní negativní předznamenání.
2. Pokáď sa Valach v druhém člověkovi zklame, nech právem či neprávem, tedy nech sa to zakládá na pravdě nebo enem uvěřil nejakéj pomluvě, tož pak sa Valach zavře a uzavře. Zatne sa. Zasekne sa. Vnitřně. Navenek može vystupovať jako by nic. Ale jistá uzavřenosť a rezervovanosť ostává a je patrná. Pozná sa to. Valach sa umí většinú enem mizerně (mizerno) přetvařovať. Natolik falešný totiž néni.
Gdo zklamal Valachovu důvěru (důvěřivosť), dotkl sa ho na velmi citlivém místě. Valach je pak tvrdý jak balvan (skala), kerý neuhne z teho, co drží a o čem je přesvědčený, že má pravdu. Može to trvať aj roky, než sa zaséj Valach vnitřně otevře a všecko je zaséj při starém.
3. Valach je relativně často v pokušení (pokušeňú), že sa vůči druhém zašprajcne. Stačí, že uvěří lidským řečám či pomluvám, a uvěří poměrně snadno, rychlo a často. Valach sa nerad sám přesvědčí (přesvědčá) a přesvědčuje, lesti sú pomlúvačné řeči pravdivé či ne.
Valach poměrně snadno uvěří, že neco zlého o něm řék nebo udělal jinak blízký člověk. Tož, nadměrná důvěřivosť može měť na druhé straně aj negativní sebeobranné rysy, tedyk nestřežené zadní vrátka.
4. Nad nekerými rysy valašskéj povahy sa Nevalach može právem nebo neprávem pozastavovať. Ale aj Nevalaši majú svoje povahové rysy.
Turista z okolního nevalašského světa by sa prvéj (prv, spíše, dříve) měl zamysleť nad tým, proč sú na Valašsku nekeré (nekteré) povahové zvláštnosti u domorodců zrovna také, jaké sú.
Porozuměť historickému a vůbec širšímu pozadí života na Valašsku umožní Nevalachovi, aby vposledu lépe porozuměl aj sám sobě. Pokúd by Nevalach postupoval opačně, tedy podla Sokratovy zásady: Poznej sám sebe, tož pak je třeba smeknúť klobúk hneď dvakráť.