Paramít
Pasák
Paseky a zdraví
Pasování na Valacha
Pes
Pěsničky
Pocit chudoby
Podílky
Pohostinnosť
Pohřeb
Potraty
Poťouchlá tržnost
Povalaštiť sa
Poveseliť sa
Pracovitosť
Pravý Valach
Prostituce
Předsilvestrovské ...
Převálcovať ...
Přiměřený dar
Přizpůsobivost ...
Rodinovať sa
Rozvod po valašsku
Řemeslníci
Řeziňák

 

 

Valašské reálie

Paramít
Dva trojúhelníky z tyčí se šprušlama sa na lúce postavíja proti sobě, zaklínija sa do sebe a pevně stójá jak paramít. Ide o vzdálenú napodobeninu staroegyptskéj pyramídy.
Šikovný Valach na túto kostru naskládá seno do vzdušnéj vysokéj kupy. Větr pěkně profukuje a suší. Pokúd náhodú zaprší, tož voda proteče (na Valašsku: déšť proteče).

Pasák
Hra na pasáka. Oblíbená hra ogarů. Ide o pohybovú hru s balónem. Ani v nájmenším nesúvisí s výnosnú ekonomickú oblasťú v ranku sexu. V žádném případě neide o obhospodařování lehkých děv, cérek.

Paseky a zdraví
kopce25.JPG (28422 bytes)
1. Néni jak pasekářom. Ti sú furt enem na čerstvém luftu (luftě). Tí mosíja byť enem zdraví.
2. Nemocnosť pasekářů bývala větší než ludí důle v dědině. Dožívali sa v průměru nižšího věku, aj gdyž aj tam sa pár dlúhověkých dalo dohledať. Měli těžší život. Gdo ale vydržál, tož držál dlúho.
Věc tělesnéj práce, věcéj starostí, věcéj než střídmý a jednotvárný monotónní život a strava, to nikom nepřidá.
Mezi pasekářama néni rovněž nižší procento výskytu rakoviny, jak by sa vzdálenému nebo nekritickému pozorovatelovi mohlo zdať.
Dneskaj sa statistiky šak dávajú dohromady velmi těžko, jelikož sa paseky vylidnily a mladí si tam dojížďajú autem a ne pěšky s noškú na zádoch, ve kteréj by byl nákup.

Pasování na Valacha
Obřad, kerým sa získává valašské Občanství. Ne ale gde gdo a enem tak može byť týmto pasováním poctěný:
    a) Valašská náplava, žijící velkú čásť života na Valašsku. Ukazuje sa, že si Valašsko zamiloval a že sa zblížil s Valachama.
    b) Čestné valašství može byť propůjčené nekeré významné cizí osobě. Děje sa tak z důvodů diplomatických nebo kalkulačních, že z teho neco kápne např. pro valašský region.
    c) Gdyž negdo dá aspoň malý sud (bečku) nebo aspoň súdek nebo súdeček slivovice, tož je možné o pasovacím obřadu aktuálněj uvažovať.
Obřad má formu křtu v Bečvě nebo ve vaně, negdy postačí enem aj hrnek vody. Obřad sa dá uskutečniť např. při kulatých narozeninách, je to při jedném vydáňú. Akt provádí aspoň jeden echt-Valach.
Novopečenému Valachovi sú propůjčené nebo dané valašské Insignie, tj. do ruky dostane Valašku a na hlavu valašský Klobúk. Oblečení do valašského Kroja a případně obutí do valašských Škrpálů zvyšuje slavnostnosť chvíle.
Po tekúcí vodě v Bečvě pochopitelně teče slivovica. Obřad je možné aktuálně upravovať a obměňovať.
Valašské průpovídky a veršování vpravdě lidové sú na místě. Pobaví aj valašské Vyprávěnky ve valašskéj Latině.
Poznámka: Smyslem křtu v Bečvě je odplavení nevalašskosti. Na uvolněné místo nastúpí valašskosť. Slivovica všecko přitupluje.

Pes
Ména: Alik, Azor, Brok, Broček, Kazan, Lesan, Punťa.

Pěsničky
1. Valašský písňový poklad je velký, rozsáhlý a bohatý. Navěc sú valašské pěsničky krásné.
2. Néni přiloženo cédéčko s výběrem nájlepších valašských pěsniček. To si pilný a interesující čtenář obstará sám snadno a rychlo. Pokúd k téjtok akci bude museť vynaložiť ponekuď věcéj námahy nežli původně předpokládal, tož asi proto, že takové cédéčko néni snadno a rychlo k sehnání (sehnáňú) na každém krámě. Ke škodě tých pěsniček a aj Valašska a ke kulturnímu ochuzení čtenářa.
3. Maximálně minimální výběr pro turistu nájdůležitějších pěsniček z valašského hudebního repertoáru. Jak si všímavý čtenář bezpochyby jistě povšimne, tentok (tentek, tente) výběr zachycuje základní rysy valašské orientace v širokém slova smyslu, tedyk ve značně velkéj šíři: od vlasteneckého a na výsost citového vztahu k valašskéj přírodě, přes hlubší pohled na život, přes pútnickosť Valachů až po osobní životní štěstí, se kterým aj Valach neproblematicky pronikne do měnícího sa postmoderního světa s globalisačním překryvem a dopadem do kultivovaného konzumu.
    a) My sme Valaši, jedna rodina. Valašská národní hymna.
    b) Zahučaly hory, zahučaly lesy. Valašská pohřební hymna.
    c) Dú Valaši, dú.
    d) Rožnovské hodiny smutně bijú.
    e) A já su synek z Polanky a já si hledám galánky.

Pocit chudoby
1. V minulosti byla chudoba realitú.
2. Pocit chudoby u mnohého Valacha přežívá (zostává, ostává), aj gdyž dotyčný postavil pěknú chalupu sobě, všeckým svojím děckám, má auto, chatu, dosť na vkladní knížce. K tem všeckému ešče kus lesa a pola.
3. Už sa nezaslechne věta: My sme chudí, jak tem gdysi prvéj bývalo. Ale z řeči sa dá vycítiť: My máme málo, jiní majú věc, oni majú věc, možú si věcej dovoliť.
4. V nekerých věcách sa projevuje překvapivo nevysvětlitelná šetrnosť.
5. Na druhéj straně sa mnozí Valaši naštěťá, gdyž by jim negdo enem naznačoval, že nemajú.
    a) Na nekeré účely humanitární pomoci dovedú Valaši dať aj hodně moc. Nedajú však na bezdomovce a chudáky vedla sebe (seba), ani súsedom, keří sotva žijú z měsíca na měsíc. Občasné výjimky enem potvrzujú pravidlo.
    b) My si možeme neco dovoliť. Máme na rekreáciu. Možem si jezdiť na Slovensko. Šak přeca každý má, može měť, gdyby nebyl zdechlý.

Podílky
Výslužky ze svaďby, zabijačky apod. Vesnický zvyk. Roznášajú sa příbuzným, súsedom, přátelom, známým. Jejich velikosť je odstupňovaná podla blízkosti prostorovéj a podla příbuzenských a súsedských či jiných vztahů.

Pohostinnosť (02)
1. Negdajší (něgdajší) otevřená a lecgdy až neomezená a neohraničená pohostinnosť nápadně, zřetelně a výrazně ubývá.
2. Důvody úbytku nadměrné pohostinosti:
    a) Všecko je dražší (drahší). Ne enem potraviny, ale aj všecko ostatní.
    b) Uspěchanosť života aj v mezilidských vztahoch.
    c) Pracovní vytíženosť.
    d) Postupujúcí trendy moderní společnosti. Tržnosť. Narušení místních a příbuzenských vazeb.

Pohřeb
1. Velká účasť je dokladom velikosti rodiny, počtu známých, obliby, vlivu rodiny a solidarity. Tzv. malé pohřby sú moc smutné. Hudba a věnce sú věc než parádú. Farář je pěkný oleandr. Přitem je lacinější (lacnější) než věnec.
2. Moderní doba a stúpajúcí náklady za pohřeb působí směrem k jednoduchosti a do súkromí, zvl. Ve městoch (městách).
3. Měl pěkný pohřeb. Na jeho pohřebě bylo 300 ludí. Farář pěkně kázal. Muziganti sa ukázali. Bylo tam 6 věnců a 14 květin (kytic).

Potraty
U Valachů, nikoli u valašských Nevalachů, je zřetelně meněj potratů než je celostátní statistický průměr. Pravdú ale je, že značnú čásť obyvatelstva na Valašsku tvoříja (tvořá) ludé nevalašského původu. Na Valašsku bývalo prvéj zřetelně věc děcek v rodinách. Moc jich tenkráť umíralo v raném dětství. Pokáď (pokúd) v jiných oblasťách nebylo příliš moc potratů a bylo málo děcek, tož si pak uměli poradiť jináč.
Srdečná povaha Valachů sa projevuje v laskavém vztahu k děckám vůbec, aj k dětem nemanželským, aj ke svobodným matkám.

Poťouchlá tržnost
1. Francek uklízá svoju šopu. Všecko stavjá před ňu. Lojzek, jeho súsed, iďaci okolo, uvidí u stěny šopy opřené Franckovo kolo. A už ho bere a celé dva dni si na něm veselo jezdí jak na svojem. Raz ho Francek zastaví a praví:
Lojzku, to je moje kolo, co na něm včil jedeš. Tys mně ho ukrad. Lojzek sa ale urputno brání, šak je přecaj v právu: Nic sem ti nezebrál, enem sem si ho vzál. Já sem myslel, že je ti to už na nic, že ho chceš vyhodiť do hatě. Tož aby ti to negdo iný nezebrál, tož sem si to pošťál. Vezni si to kolce, šak stejnak blbo jezdí. Možeš si naň aj pluvnúť.
2. Negdy je dobré nemysleť. Néni dobré mysleť po svojemu.

Povalaštiť sa
Gdyž negdo žije nekolik desítek let na Valašsku, zapadne do valašského prostředí. Skoro každý člověk je už za nekolik roků převálcovaný způsobem života a myšlení. Enem málokom sa podaří udržať hlavu nad vodú, zachovať si nadhled, ale přitem sa s láskú sblížiť s Valachama.
O složitosti situace svědčí např., že mladí, keří odcházajú na řadu roků mimo Valašsko, třeba na studia, přinášajú sebú jiný přístup k životu a jiný způsob myšlení.
    a) Do oblasti mimo Valašska.
    b) Zpátky na Valašsko, gdyž sa vracajú.

Poveseliť sa
1. Valach sa bójí smutnéj osamocenosti. Nechce byť sám jak smutný Švéd.
2. Valach miluje husličky, pěsničky, slivku, veselé vyprávěnky, přátelské posezení.
3. Valach je dobrým a štědrým hostitelom, umí baviť a veselo a zajímavo vyprávjať.
4. Gdyž ideš s nama sa poveseliť, tož si náš. Nestydíš sa za nás. Neodtahuješ sa od nás.
5. U farářa sa čeká, že např. při svaďbě, gde je pozvaný, přesně ví, gdy je vhodné včas odejíť. Nepředpokládá sa, že sa namaže, ale přiťuknúť si mosí. Jináč by urazil. Tolerujú sa vyjimky: jízda autem a zdravotní stav. Včasný odchod farářa umožní ostatním svadebčanom, aby mohli svobodněj piť a volněj povídať, vykládať aj také vtipy, keré farář prý nemože poslúchať.
6. Žénich o svaďbě mosí byť veselý, tu a tam si mosí přiťuknúť, ale mosí po celú svaťbu zostať (ostať, vydržať) pevně stáť na nohách. Gdyž sa namaže, dlúho sa o tem povídá.
7. Veselosť má negdy (negdy aj dosť často) zakryť vnitřní smutek, melancholiju.

Pracovitosť, píle
1. Často zmiňovaná samozřejmosť pro Valachy.
2. Šikovnosť na řemesla.
3. Schopnosť věděť o známých a řemeslníkoch všeckého druhu.
4. Vzájemná pomoc v širokéj rodině a v okruhu známých.
5. Šikovní dělníci s relativně nevelkými platy byli v minulosti schopní si postaviť reprezentativní domy, perfektně řemeslně udělané.
6. Ani bohatý Valach sa nestydí za manuelní prácu, pokúd na ňu má čas.
7. Příklad pracanta: Jako kvalifikovaný dělník si ve fabrice vydělal na tehdejší dobu poměrně hodně peněz. A dovéd jich dobře zhodnotiť. Starú zchátralú dřevěnicu zhodil a postavil pěkný velký barák. Dvěma děckám dal středoškolské vzdělání, třetí syn měl na výšku, a tož ju měl. Dvěma děckám postavil po dalším velkém baráku, třetímu zehnál byt s tým, že zdědí jeho dům na dědině. Musel hodně šetřiť, pilně pracovať a využívať známých. Pořáď jezdil s kárú, cosi vozil. Na krkošky chodil do lesa. Příďaci v nedělu z kostela, navlék si montérky a už cosi šuchtal. Poctivě přiznával, že jako dělník by neco takého po Velkéj listopadovéj revoluci už nezvlád. Gdyž ho to kleplo, teprú (teprve) včil si manželka uvědomila, že za ňu dělál všecko aj na zahradě a v domácnosti.

Pravý Valach
1. Žije na dědině. Nebo má aspoň dědinský původ. Minimálně by měl měť dědinské kořeně. Vzhledem k temu (tem), že uvedených faktorů a premis lze při troše dobréj vůle dosáhnúť, musí přistúpiť eště další valachotvorné faktory.
2. Narodil sa na Valašsku.
3. Miluje Valašsko a umí (zná) páru valašských slov. Hlavně by ale měl měť valašský akcent výslovnosti, např. tvrdé L a pod.

Prostituce
1. Valach je proti prostituci co najrozhodněj, ne meněj rozhodně než sú hromadné sdělovací prostředky.
2. Na rozdíl od informací z radia a televize si Valach mnohem věc uvědomuje, že nabídka je závislá na poptávce, ne enem obráceně.
3. K nekerým věcám je třeba dvuch. Chlapi z teho vyjdú negdy moc lehko po haluzi. Zvlášť, gdyž zamávajú stomarkovkú.
4. Valašský Recept na odstranění zla: Hadovi je možné vytrhnúť jedovaté zuby (zubiska), ale ty za čas znova vyrostú. A ták (tož) je najlepší tento (tentek, tentok) osvědčený recept: uřezať hadovi ocas. U samej hlavy.
Poznámka: Co ide hadovi, nejde chlapovi.

Předsilvestrovské přání
1. Přeju ti ožhralého silvestra.
2. Pokúd (pokáď) by slovo ožhralý bylo chudší o ono h, tož by to moh byť pěkný předsilvestrovský pozdrav aj mimo velké Valašsko.

Převálcovať přistěhovalca
1. Podstatná čásť obyvatelstva na Valašsku je nevalašského původu.
2. Valašská mentalita a atmosféra působí zvl. na dědinách.
3. Města sú strukturované jináč.
4. Přistěhovalci přinesli nové prvky, kladné aj záporné.
5. Příklad přizpůsobivosti na evangelických farářoch přišlých odkuďsi odjinuď:
    a) Většinú sa nechali převálcovať. Najeli na očekávaný trend a způsob práce a myšlení, většinú podvědomě.
    b) Formy převálcování: různé. Nebudeme rozebírať. Zásadně však platí: Ide o převálcování vnější a vnitřní. Obojí može jíť ruku v ruce nebo to može byť rozdělené. Vnější pohled sa može domnívať, že ide o převálcování. Vnitřně však može trvať individuální svoboda. Nemosí dycky jíť o hrané pózy anebo o iné možné formy herectví. Može to byť ale negdy aj obráceně.
    c) Čásť farářů nevydržala. Nezvládli a neunesli situacu. Po nekolika (málo) rokoch odešli radši gdesi jinde (jinam). Nekeří sa netajili tým, že na lehčí a na lepší (lepčí).
    d) Nekeří odešlí udržujú kontakty. Využívajú teho, že Valaši dovedú dobře a lacino (lacno, lacněj) dělať.
    e) Nepřizpůsobiví narážajú a majú potíže s luďma, resp. se svojima ovečkama. Zvl. zpočátku (zprvu), v prvních rokách (rokoch), vyhazujú tajako (tajak) hříbata. Ti farářé.
    f) Čásť vydržala s hlavú hore a s láskú v srdci. Měli na věc než enem na umění držať si svoje a dobře vycházať s luďma v každodenním životě.
    g) Měřítka: Bibla nebo mamon.
6. Přistěhovalci, ne ti, gdo sa přižénili a přivdali, sa obvykle poznajú podla teho, že většinú eště ve druhéj nebo ve třetí generaci nemajú  velké rodinné zázemí.
7. Města a městečka žijú jináč, věc městsky:
    a) Gdo pocházá z dědiny, vracá sa tam na časté návštěvy. Tam bije jeho srdce.
    b) Gdo má chalupu nebo chatu, tráví hodně času mimo město. Na dědině nebo v přírodě.
    c) Gdo nemá nic z předchozího, má smolu. Namnoze sa cítí furt tajako (tajak) cizí odjinud.
8. Převálcování je vnitřní a vnější. Mnozí, keří si navenek zachovávajú tzv. vlastní postoj, sú fakticky vnitřně převálcovaní.
9. Iné převálcovávání. Globalisační parní válec obecné kultury a mentality válcuje všecky bez rozdílu (rozdíla). Na Valašsku zakotvení Valaši však majú věcéj imunitních protilátek proti globalisačnímu paroválcu. Nemajú však dlúho šancu. Globalizácia ide nejen zvenčí, ale postupuje (vtírá sa) aj zvnitřku, nepozorovaně a nepostřehnutelně. Navenek može ostávať dosť valašského tzv. originál folklóru, ale za ním a pod ním je čím dál věc a věcéj globalizovanéj tržnosti.
Délka šance pro Valachy na vydržání: 1 - 2 generace.

Přiměřený dar
1. Velmi složitá záležitosť. Gdyž sa ide na návštěvu, na narozeniny, na svátek, na svaďbu apod. Je nutné brať v úvahu příležitosť, příbuzenský vztah, blízkosť rodinnú aj nerodinnú. Neide dycky enem o hodnotu finanční.
2. Přiměřené pohoštění a uctění je rovněž velmi složitú záležitosťú.
3. Nevalach týto (týtok, týtek) věci nigdy nepochopí do jemných nyancí (nuance), dyť aj pro rodilého Valacha je to lecgdy k nepochopeňú.

Přizpůsobivost pro prostředí
1. Nutnosť, schopnosť přežiť a přežívať eště gdysi dávno pod vrchnosťú.
2. Místo vrchností nastúpily různé režimy.
3. Hledání styčných bodů, tzv. positivního, ke konkrétní aktuální vrchnosti.
4. Široké rodinné zázemí. Negdo negde má možnosť nájiť nejakého známého. Boční cesty a cestičky, stezky a stezičky.
5. Solidarita rodiny: Přimluviť sa, neco pustiť, dohodiť, obstarať, upozorniť, pomocť, udělať.
6. Pavučina přežije všecky režimy.
7. Většinú je ochota pomocť aj mimo okruh přímých známých. Rozšiřuje sa tak okruh známých pro budúcnosť. Přeca gdyž mě negdo včil pomože, tož sa nenechám zahambiť (nebudu taká sviňa), až zaséj on bude neco potřebovať.

Rodinovať sa
Muž nebo aj žena možú měť dvoje, troje nebo aj věcero (věcej) děcek, věceré děcka, věcerých děcek. Např. je možné sa věckrát (věckráť, věcejkráť) provdať, ožéniť. Nejaké to děcko može byť aj bokem.
Ve většině případoch je to na Valašsku mnohem lepší ve vzájemných vztahoch různě a porůznu nevlastních súrozenců aj manželek, manželů navzájem než inde mimo Valašsko.

Rozvod po valašsku
Přijel sem v drahém fáru. Odcházám enem s kufrem.

Řemeslníci (05)
.1. Valašští řemesníci sú vynikajúcí. Dělajú dobře, precizně, rychlo. A nejsú drazí. Snadno najdú prácu ve světě českém aj zahraničním. Ve velkých městách (městoch) sú schopní dělať konkurencu (konkurenciu) tamním řemesníkom.
V súčasnosti však majú konkurencu např. v Ukrajincoch.
2. Valašský řemesník sa ne enem dobře vyzná ve svojej práci, ale aj při ní myslí. Kúmá, jak to udělať co nájlepší, nájlaciňší a nájpěknější.
3. Valašský řemesník si poradí aj s tým, co nekeří (mnozí) jiní a jinde (iní inde) považujú a pokládajú a prohlašujú za neřešitelné.

Řeziňák
1. Velmi jednoduché stavení zvl. gdysi na pasekách. Mívalo velmi jednoduchú, ale účinnú izolaci (izoláciu). Mezi dvě stěny z desek sa nasypaly a udusaly řeziny, piliny. Nebývaly ani pořádné základy. Byla to vhodná izolace. Ani ostrý větr ju obvykle neprofúk.
2. Řezináč. Řeziňák. Kaménka na řeziny. Výhřevnosť byla okamžitá a dobrá. Řeziny sa nasypaly do vincka (plechový bubeň) a udusaly. Uprostřed mosela ostať ďůra, ináč by to nehořelo.
3. Řezin, pilin, bylo (bývalo) prvej (dřív) na Valašsku v každéj chalupě věcej (věc) než dosť. Topívalo sa drvama a ty sa mosely řezať.