Samorost
Sebevraždy
Sica
Sibyla
Sociální otázky
Soláň
Spiritismus
Srandy, srandičky
Střední vrstva
Styl života
Superlativy
Svaďba
Svět
Šindel
Šmigrúst
Šprýmař
Taktika
Tradice
Už je hore
Valach
Valašská konstanta
Valašské Atény
Valaština
Velkorysost
Vítané
Vlivy   
Vykutálený Valach
Zapomnětlivost
Závist
Zeměpis ...
Zítra
Ztrácať klady
Želízka v ohni
Židé
Životní podmínky

 

Valašské reálie

Samorost
1. Unikátní individum.
2. Valach néni slon v porcelánu, aj gdyž sa to negdy praví, ba dokonca, aj gdyž negdy působí tajako (tajak) medvěď.
    a) Častěj ide o obrannú formu, aby zakryl svoje city např. náklonnosti, keré sa stydí přiznať a vyjádřiť navenek.
    b) Valach nemá tradicu diplomatického školení. Neměl moc příležitostí učiť sa pohybovať v salónoch s bílýma rukavičkama. Ale aj to sa Valach dokáže dobře naučiť. Rychlo přebírá globalizovanú unifikacu ve společenském chování.

Sebevraždy
Dovčilšku na Valašsku převyšujú celostátní průměr. Rolu hraje řada faktorů eště z minulosti, např.:
    a) Klima. Tvrdé ne enem pro ludi se sklonem k nemocám dýchacích cest a štítnéj žlázy.
    b) Sociální poměry. Chudoba, nižší úroveň vzdělanosti.
    c) Alkoholismus. Do značnéj míry důsledek sociálních poměrů a klimatických a geografických podmínek. Hory.
    d) Příbuzenské sňatky. Důsledek uzavřenosti v dolinách (údolích) a po pasekách.
    e) Sklon k melancholii a depresám. Důsledek klimatu a něgdajších sociálních poměrů.

Sica
Palachem, pozděj silonem vyplétané, proplétané stoličky (židle). Většinú sa jednalo o Thonetův ohýbaný nábytek. Vzdušné sedadla a negdy aj opěradla byly jednu dobu velmi výhodným exportním artiklem mimo jiné aj na (pro) luxusnější zámořské parníky.

Sibyla
1. Sibyliny proroctví bývaly prvéj (prv) na Valašsku poměrně hojně čtené. Nekeří staří pořáď eště občas připomenú, zvl. v lání a láteření na poměry a těžkosti doby, že na to Sibyla praví to a ono.
2. Kolem (okolo) Tolerančního patentu (13. říjen 1781) byli Valaši nábožensky překvapivě střízliví a racionální.
3. Z toleranční doby je známa jediná, nevýznamná výjimka jakéhosi vidění kdesi u studánky.
4. Dnešní postmoderní důvěřivosť a beztvará rozplizlosť pronikla aj na Valašsko. Valach často naletí na gde co, ne enem nutně dycky na to, co přicházá ze Západu, ale dycky na to, co sa šíří tajuplnú šeptandú v pološeru neoficiální informovanosti.
Na vůdčí typy a šoumeny aj nižšího kalibru s nádechem tajuplnosti a jinakosti mnozí ludé na Valašsku naleťá poměrně snadno a rychlo. Aspoň v náboženskéj oblasti. Týká sa to podstatně věc evangelíků než katolíků. Týká sa to věcéj dědin než měst.

Sociální otázky
1. Ve valašskéj písni sa zpívá: Všeci sa starajú o moju chudobu, a já sa nestarám, chvála Pánu Bohu.
2. Zájem o majetkové poměry ženicha, příp. nevěsty, to mohlo byť negdy trpké a hořké pro zamilované.
3. Gdo sa narodil pod lavicú, ten sa hore nigdy nevyškrabe.
4. Valašské furianství je negdy trpké a hořké. Připomíná negdy (nejednúc) z núze ctnosť.
5. Smutek sa negdy utápjál ve sklénečce. Ale tentok (tentek, toť ten) valašský smutek umí v alkoholu (alkoholi) plavať.
6. Enem velice zvrhlý Valach píjá (píjává) sám. Noční alkoholizmus (osamocené pití) je řídkú vyjímkú. Valach nechce byť smutný jak Švejda (Švéd), kerý píjá sám, protože je smutný a aby nebyl smutný. Valach si pozve kamarády nebo známé, ochotně jich počastuje a pohostí, aby nebyl sám. Ukáže sa před druhýma. Mám přecaj na to.
7. Tvrdosť k tom (temu, tem), gdo nemá: Měl dělať, měl sa starať, měl sa oháňať, měl měť, měl… sa postarať. Neměl byť zdechlý. Neměl chrápať.
8. Grunt. To bylo negdy božstvo. Ale valašské grunty mívaly enem páru měřic. Ani na hektary sa to většinú nepočítalo.

Soláň
chalupy20.JPG (20947 bytes)
1. Hora nad Velkýma Karlovicama. Valašský Olymp. Srdce Valašska. Na Soláni má svoje chalupy nekolik umělců valašského původu nebo s nejakým vztahom k Valašsku. Proto majú týto pochopitelný reálný důvod a zájem k tem, aby totok excentricky umístěné místo ve valašském zeměpise prohlašovali za srdce Valašska.
Kolem týchto celkem dobře zajištěných umělců sa koncentruje určitý okruh ludí, lepší situovaná čásť střední společenskéj vrstvy.
2. Obyvatelé valašského uměleckého Olympu označujú valašskú krajinu pozorovatelnú ze Soláňa jako pozitivní krajinu. Na soláňských výšinách lze prožívať pohodovú atmosféru ve valašských dřevěnicách. Tož ne enem řečtí bohové sa dokážú veseliť a radovať ze života.
3. Příroda na Soláni a ze Soláňa pozorovaná je opravdu a mimořádně krásná. Je možné sa kochať nádherú valašských hor, hlavně Beskyd a Javorníků.

Spiritismus
1. Prvéj byl znám věc (věcéj) než dneskaj.
2. Forma: neškodná, pološkodná, humorná, naivně důvěřivá. Našly sa ovšem aj případy pocuchaných nervů a většinú enem drobného využívání ludí.
3. V téjto (téjtek, tétok, téjtok) oblasti nebylo tol profitujúcích vyžírků. Spiritismus byl určitým únikem v súvislosti s těžkú sociální a vzdělanostní (vzdělanostňú) úrovňú.

Srandy, srandičky
1. Prvéj (prv) bývaly negdy velmi tvrdé. Tútok (tútek) formú sa vyřizovaly leckteré súsedské spory a nedohovory.
2. Gdyž ráno hospodář vyšel na dvůr, zjistil, že mu chybí vůz. Po delším hledání ho objevil na hřebeni střechy vedla komína.
Návod k provedení: Vůz rozložíme, po čásťách ho vyzdvihneme na střechu, tam ho zaséj složíme. K takovéj akci stačíja 2 - 3 šikovní chlapi.
Gdyž bývaly střechy ze šindela, bylo riziko poškození střechy menší nežli gdyž je na střeše eternit nebo taška (skřidla).
3. ´Tabulka skla na komíně. Gdyž majitel domu začne topiť, pěkně si zakúří chalupu. Odstranění takovéj závady néni příliš náročné. Deléj trvá její zjištění. Tentok (tentek) vtip je věc než blbý, neboť riziko otravy oxidem uhelnatým je značné.

Střední vrstva
1. Střední stav po stránce majetkovéj je na Valašsku vyjádřen poměrně vysokým a stále rostúcím procentuelním číslem.
2. K luďom středního stavu lze počítať majitele domů, chalup, pozemků, lesů, aut, naditějších kont.
3. Ze středního stavu sa stále věc regrutujú ludé se vzděláním, středoškolským aj vysokoškolským.

Styl života
1. Ludé byli tlačení a byli dotlačení přizpůsobiť sa moderním trendom života. V posledních rokách sa plíživě uchycuje globalizace.
2. V lecčems došlo k narušení súžití s konkrétní valašskú přírodú.
3. Narušení rovnováhy v přírodě dává příležitosť ekologom k mnohé aktivitě, nářkom, výzvám a povzbuzování a státu k finančním injekcám. Vposledu to zaséj, jak dycky, všude a ve všeckém, platíja daňoví poplatníci.
4. Podrobnosti sú v odbornéj literatúře.

Superlativy
Najlehčí, najlehší. Najkrajší. Najkrajsší. Najblbší. Najblbější. Najčudnější.

Svaďba
1. Děti sa na Valašsku nerodíja prvéj (dřív), ale nekeré svaďby bývajú pozdě. V poslední době sa to občas stále věc obejde tu a tam aj bez téj svaďby. Stále meněj sa na neco takového hledí.
2. Ani reformovaný farář a spisovatel Broučků Jan Karafiát, který působil v předminulém století na Hrubéj Lhotě, v tomtok směru nesvéd nic ani se svojú kazatelskú a karatelskú horlivosťú a aktivitú.
3. Překvapivě (překvapivo) malý počet vážných známostí sa rozejde.

Svět
Valach sa dobře prosadí ve světě. Je dobrý a šikovný pracant.

Šindel
1. Dřevěná skřidla. Dřevěné štípané destičky jak taška na střechu. Vyrábjá sa z jedlového nebo smrkového dřeva. Mosí sa levotočivo štípať. Na valašskú dřevěnicu jich padne 10 až 20 tisíc kusů.
2. V zimě mívali ludé na Valašsku čas. Vyrábjali do foroty. Gdyž páru šindelů shnilo, v létě jich vyměnili.
3. Prvší šindele vydržaly deléj než včilší.
    a) Štípaly sa. Neřezaly sa jak včiléj, pro staré památkové budovy.
    b) Užívalo sa dřeva kácaného v zímě, gdyž stromy nemajú mízu. Dneskaj sa kácá celý rok.
4. Impregnace prvéj nebývala.
    a) Šindelů bývalo dosť a času též (takéj).
    b) Specielníma ďúrama (průduchama) odcházal kúř z komína na hůru a pak aj ven. Kúř udělál impregnáciu. Obdoba: Kúly na ohrady sa prvéj takéj impregnovaly v kúřu nad ohňom. Aspoň špice, keré sa zarážaly do země.

Šmigrúst
1. Pomlázka.
2. Ogaři choďá (chodíja) na velikonoční pondělí s jalovcem  nebo s tatarem šmigrustovať cérky, trochu jich pošlohať po nohách.
3. Záležitosť folklóru, společenská, erotická.
4. Chodívalo sa v malej dědině od chalupy k chalupě. Šak všeci byli jedna rodina. Každý s každým byl nejak příbuzný. Vyšmigrovaly sa vajca, cukrové, starší ogary a chlapy aj kořalkú počastovali.
5. Skoro ráno sa cérky vytahovaly z ložnice (postele), nosily sa pod pumpu nebo do potoka. Cérky ječaly (jačaly) a vřéskaly, jak by jich na nože brál, ale na druhej straně sa na neco takového už těšily. Nájlepší nošení (pro ogary aj pro cérky) bylo enem tak, v noční košuli.
6. Kerá cérka měla málo šmigrústníků, tož to takéj cosi pravilo.
7. Výslužka mívala přesná nepsaná pravidla, pro Nevalacha naprosto nepochopitelná. Stupeň rodinných vztahů a potřebnosti (užitečnosti) hrál důležitú rolu.
Příklad: Manžel vyšmigroval u súsedky nejaké to malované vajco, byl pohoštěný, aj mu naléli. Súsedčin manžel byl však při obcházaní už tol (natolik) společensky zmožený (unavený), že nemoh šmigrustníkovi návštěvu u jeho roby oplatiť. Tož manželka mosela zabaliť přiměřeně velký dárek, odpovídajúcí výslužce manžela, a pak donésť nebo poslať súsedovi.

Šprýmař
1. Bylo to na počátku posledního století druhého křesťanského tisíciletí. V dědině sa v zimě chodilo po drhlačkách. Drhlo sa péří a hlavně sa klábosilo a kecalo. Ženské si splkly a probraly všecky novinky v dědině a v přilehlém okolí.
Všeci ludé věďá (víja) všecko. Robky eště o trochu věcéj. A tož sa probralo, gdo s kým, gdy, gde. Kde mosí už byť svaťba. Gdo za kerú brúsí. Gdo co o komsi co řék.
Vykládalo sa aj cosi zajímavého, nebyla ani televiza ani rádio a noviny čítál enem učitel, farář, pošmístr a četník. Aj o strašidloch sa povídalo. To byla pro mnohé robky věc (věcej) než bájná realita.
Hospodyňa připravila bílú kávu a buchty. Hospodář býval otrávený, že z povinnosti mosel tak dlúho poslúchať tol tých babských plků. Robky sa s tým drhnutím nehnaly, rády sa pozdržaly až přes půlnoc. Hospodář si rád pospál. ale byl to srandista a vykuk. Tož na to přišél, vyzrál a vyhrál. Raz večer sa pustil do vyprávjaní o strašidloch. A vyprávjač to byl dobrý. Robkám vstávaly vlasy na hlavě hrůzú. Všecky strašidla strašily o půlnoci. Pak otočil řeč na novinky v dědině, gdo s kým a gde a co daléj. To byla voda na mlýn robkám. Hospodář sa omluvil, že je dneskaj unavený a že si půjde lehnúť. Robkám to nevadilo, měly téma až přes půlnoc.
Hospodář si vzal jedno prostěradlo na sebe a druhé na hrabě. Skovál sa do křoviska u branky, kúsek za barákem, kudy sa mosely robky vracať (brať) dom.
Dom nedošly. U křa naraz viděly cosi bílého, co sa zvedalo hodně vysoko. Neproblematicky všecky svorně usúdily a poznaly a vykřikly: Strašidlo!
Všecky robečky sa vrátily horem pádem do světnice. Hospodář v klidu opět uléh na postel. Jenže byl vzbuzen manželkú, aby dovéd robky dom, že sa bójíja. Chvílu sa nechal prosiť a přemlúvať, pak statečno a neohroženo šél. Robky ocenily, že sa zachoval jak nebojácný chlap, aj do křa ždúrnúl, esli tam neco néní. Od téj doby sa robky z téj chalupy z drhlačky vytrácaly dycky před půlnocú.
2. Bylo to po katastrofálním požáru dědiny v r.1903. Byla bída. Farář zorganizoval jakúsi sociální pomoc přes církev. Do dědiny sa dostaly šaty, keré sa pak luďom rozdělovaly. Na našeho šprýmařa mimo jiné zbyl aj frak a cylindr.
Jednúc naložil fůru hnoja, zapřáh krávy a oblék si frak, na hlavu si nasadil cylindr. Důstojně pak kráčal vedla (podla) voza s opraťama a s bičem.
Všeci z dědiny byli v oknách a na cestě. O pořádnéj silnici eště nebylo ani vidu, ani slechu. Tentok výbuch smíchu byl nesmírnú pomocú a uvolněním do ztísněnéj nálady a do mnohé bídy.

Taktika
Příklad strategie: Neco chcu. Je třeba druhého vmanévrovať, vmanipulovať do situace, jako že to chce on sám. Nebo to aspoň dodatečně tak vysvětlovať, aby si to druhý nakonec (aj sám) myslél nebo aby sa tak domnívali druzí okolo.

Tradice
To sa (tak) nigdy nedělalo.

Už je hore
1. Dva roky už je hore. V nebi.
2. Nepraví sa: Už je důle.

Valach
1. Pravý, ideální, echt-Valach: Narodil sa na Valašsku, má valašské Předky, má přání byť pohřbený na Valašsku.
2. Povalaštěnec. Žije už dlúho na Valašsku, ale postrádá valašský Kořeň (Původ). Přijal ale způsob života Valachů.
3. Valašská Náplava. Přistěhovalec na Valašsko. Označení Náplava je svým způsobem čestné. Vyjadřuje, že naplavenec je už na Valašsku hezky dlúho usazen a že už sa přeca nejak zapojil a vpravil do valašského prostředí.
4. Pasování za (na) Valacha.
5. Enem menšinu obyvatel Valašska lze pokládať za pravé Valachy.
6. Hranica mezi pravým Valachem, valašskú Náplavú a povalaštěncem je negdy nesnadno stanovitelná.
7. Na Valašsku žijú aj Nevalaši. Nekeří už pořádně dlúho. Pořáď nejsú Valaši.

Valašská konstanta
1. Slivovica.
2. 100 let života na Valašsku nebo druhá generace opravňuje většinú k čestnému označení: Valach. Negdy sa požaduje eště život na dědině nebo dědinští příbuzní.

Valašské Atény
1. Valmez, Val. Mez., Valašské Mezříčí, Valašské Meziříčí.
2. První valašské město, gde sa začala rozvíjať vzdělanosť ve větším.

Valaština
1. Néni to zcela jednotný dialekt. Určité slova a slovní obraty možú měť v různých čásťách Valašska odlišnú akcentacu.
2. Nekeré výrazy obecné češtiny sú povalaštěné, takže jejich valašskosť je enem vnějšková. Za zamyšlení šak stójí, keré výrazy, obraty a představy byly přebírané k povalaštění a proč. Neco naopak přebírané nebylo. Proč?
3. Valašské Výrazy a myšlenkové pochody sú jadrné . Majú zřetelný vztah ke konkrétnímu praktickému, zemitému životu.
4. Psychologické a jiné dotahování rysů valašskéj Povahy neprováďáme, ba naopak, vyhýbáme sa nečemu (nečem) takovému (takému) jak čert křížu, jak laskavý čtenář už spolehlivo vypozoroval.
5. Zemitosť úsloví umožňuje zakrývať negdy až příliš citlivú, křehkú a zranitelnú valašskú Dušu, za což sa Valach většinú stydí, a přitem to nechce přiznať.
V súčasnéj době, při glajchšaltování kultury a povah, při prosazování stereotypní kultury a charakteru televizních hrdinů, sa věci posunujú pryč od negdajších (něgdajších) specifik. Je pochopitelné, že celková globalizace moderního života má svoje nepopiratelné klady. Ale v nečem stírá bohatú rozmanitosť plného života.
6. Většina rčení a úsloví byla posbírána v pětidědiní a přilehlých kotároch: Hošťálková, Ratiboř, Kateřinice, Jablůnka, Pržno.
7. Neúplnosť a výběr sú podnětem k uvědomění si, co eště mezi luďma ostává z bohatého jazykového a životního pokladu minulosti a co postupně se starýma umírá a jako živé zaniká.
8. Nájdůležitější jazykové vlivy na Valašsku: Slovenština, němčina, obecná čeština, televize, radio, noviny.
9. A tož, milý čtenářu, šak sa uvidí, snáď to přečteš. Pokáď si to dočet až semkaj, daj si na moje zdraví sklénečku slivky, ale za svoje. Milá čtenářka nech si dá hlt vaječného koňaku. Šak si to zaslúžíte, že ste to s tým čtením až dotáď (pocáď) vydržali. Já si též idu hltnúť a zutra nebo zitra budu pokračovať v tonto (temte, temtek, tomtek) psaňů.
10. Valašské Výrazy obsažené v téjtok knížce sú vzaté z pokladu valaštiny hovorovéj, tedyk ne nutně spisovnéj. Dať dohromady spisovnú valaštinu, to je široké a vděčné pole působnosti pro celú generacu vědeckých pracovníků (ne nutně vědců) v oblasti jazykovědy. Zde lze napsať moc disertačních prací. Mnohé už bylo vykonáno. ale pořáď je eště dosť papíru na psání.
11. Valašské výrazy:
    a) Lidové, až velmi lidové.
    b) Negdy ide těžko zjistiť historický či sociologický kořeň (původ).
    c) Sila výrazů a obratů je ve valaštině mimo iné aj v tom (tem), že mnohdy néni třeba (nutné) nic přesně definovať a zjišťovať, na rozdíl od klasickéj německéj filosofie, gde definice pojmu zabere při nájmenším celé stránky na začátku knížky. Zdánlivá neohraničenosť hraničních kontur působí za jistých okolností dojmem zdánlivé rozbředlosti a víceznačnosti. Řečeno obráceně, pozitivně: Ide o otevřenosť pro nové, o vyjádření nevyjadřitelného, o pochopení nepochopitelného, ide o postižení valašské Jinakosti. Jak je už z dřívějšího vidno, pro totek pochopení nestačí enem slovní výraz, ale je důležitý aj kontext, situace, atmosféra, nálada, negdy aj sklénička. Široké možnosti sú aj v oblasti individuálního tvůrčího dotvářaní.
    d) Súvislosti s filosofickými úvahami o bezpředmětném myšlení sú čistě náhodné a bezpředmětné. Ide totiž samozřejmě spěšéj o myšlení nepředmětné.
12. Výrazové možnosti sú bohaté, a to přesto, že Valašsko bývalo chudé:
    a) Tatáž věc nebo skutečnosť sa dá vyjádřiť věcerými výrazami, keré majú specifické odstíny, zabarvení, akcentaci. Aj valaština má tedyk synonyma.
    b) Jeden výraz može měť široké spektrum významů a významových odstínů.
    c) Už věcéjkráť zmiňovaný kontext hraje nezanedbatelnú rolu. V téjtok (téjtek) oblasti je najslabší místo, ba přímo Achilova pata, pro cizinca.
13. Slovní zásoba. Od obecnéj češtiny sú nekeré odlišnosti, rozdíly, významové posuny. Příklady:
    a) hajzl, bordel, potvora. Može sa jednať enem o menší, průměrný nepořádek a o běžného neřáda, tedyk o skutečnosť nižšího kalibru. Všecko može byť posunuté o třídu nižéj, aj gdyž je to vyjádřené naopak výrazem silnějším o třídu vyšéj.
    b) Mašík, mašíček, prasa, sviňa. Može sa jednať enem o obyčajného špindíru, nikoli nutně dycky o špinavca v mravním slova smyslu.
    c) Roba, robka, robečka. Ide o ženu. Pro užití rozhoduje kontext, situace. V temto (tomtek, temtek) případě aj citový vztah a ochota dať ho najevo aj navenek.
    d) Zadek, řiť, prdel, hovno, drek. Za určitých okolností možú týchto slov užiť aj děcka, aj roby. A nemosí sa to pokládať za společensky uhnuté.
    e) Všecko ale može byť jinak (jináč), jak bylo už častěj připomenuté a naznačené. Ostatně, právě toť to je nájvětší múdrosť, kterú sa má cizinec z téjto knížky naučiť. Nigdy nezapomeň na týto faktory:
Kontext, situace, atmosféra, emoce, akcentace, intonace, nálada, náladička, náladovosť, prostředí, denní či noční doba, slivka, záměr, účelovosť a mnoho dalších jiných skutečností a realit. Ale aj irrealit.
Doplňkové výrazy: Kompletnosť. Komplexnosť. Komplementárnosť.
14. Tož, zas sa tol neboj. Hlavu hore. Nohy máš eště důle.

Velkorysost
1. Pozadí chudoby nevédlo k furiantské velkorysosti.
2. Velkodárce može dávať velkoduše, má na to. Valach dává s upřímným srdcem. Jeho dar néni nutné většinú dycky pokládať za úplatek.
3. Céní sa práca rukama, ne dycky hlavú.
4. Překvapujúcí velkoryse velkorysé výjimky dycky a všude překvapíja, mile.

Vítané
Gdyž sa příde na návštěvu nebo sa vrátí z nejakéj cesty negde, neco sa přinese (donese, mocí přinésť, donésť). Vítané přinášá ten, gdo přicházá. Minimálně to mosí byť minimální maličkosť. Flaša vína, čokoláda nebo káva to spraví aj bez nadměrnéj myšlenkovéj zátěže při vymýšlání nebo přemýšlání.

Vlivy   
1. Slovensko.
    a) Obústranně vzájemně kladné vztahy.
    b) Prostorová blízkosť.
    c) Občasné vzájemné ženění a vdávání sa.
    d) Z chudších pohraničních oblastí Slovenska jezdívali ludé na prácu na Valašsko.
    e) Jazykové obdoby.
2. Němci. Ve vzpomínkách nájstarších sa objevuje válečná doba. Řada ludí má v paměti, jak od Němců dopadli nekeří jejich blízcí příbuzní. Zvl. pasekářé byli často vystaveni velikému nebezpečí. Ve dně u nich bývali Němci, v noci partyzáni. Pomáhali partyzánom, podporovali jich. Měli všelijaké zkušenosti s německýma vojákama.
Neznalosť věcí minulých u mladé generace působí v tomto případě a v nekerých oblasťách positivně evropsky a globalizačně.
3. Židé. Od 2. světové války nebyli prakticky přítomní. Přes túto nepřítomnosť a přes poměrně malý počet v předchozí době vtiskli Židé kus sebe do valašského prostředí. V každém případě v daleko větší míře, než by odpovídalo jejich počtu.
4. Romové. Prvéj cikáni, valašští Cigáni. Morgoši. Jak všude jinde, aj na Valašsku byly a sú problémy se včleňováním téjto etnickéj skupiny do běžného způsobu života podla našich měřítek.
5. Přistěhovalci. Přišli z různých částí (kútú) Čech a Moravy s rozvojem průmyslu. Ide hlavně o odborníky, úředníky a technickú inteligencu.
6. Vietnamci. Sú uzavření ve svojí komunitě. Jedná sa většinú o drobné obchodníky. Jejich schopnosť přizpůsobiť sa pro ně novému životnímu a kulturnímu prostředí je obdivuhodná. Sňatky mezi Vietnamci a nevietnamci sú velmi řídké případy. Brchajú sa. Mnozí sa svojú pílú a svojími schopnosťami zvetili k vyšším majetkovým sférám, aj gdyž to nedávajú okato najevo. Zdá sa, že stále věc postupně v nekerých oblasťách zaujímajú to místo, keré gdysi měli židovští obchodníci. Dokonca jich v mnohém předčá. Fakticky majú pod palcom textilní a jiné obchody, v kerých pracujú jako zaměstnanci aj nevietnamci. Podnikajú aj v jiných oblasťách.
Nekeří Vietnamci si možú dovoliť zaplatiť poměrně hodně nevietnamců ve svojich obchodoch a u stánků na trhách nebo jak chůvy u svojich děcek.

Vykutálený Valach
1. Ťuti, muti. Neví. Nezná. Neslyšel. Neviděl. Neumí, co to je? Nemože. Má málo peněz, resp. žádné. Ale tož sem cosi o tom slyšél. Gdysi sa to u nás aj dělalo.
2. Získať co nájvýhodnější podmínky. Co nájméněj platiť. Sraziť cenu.
3. Valach néní zas tak hlúpý, jak sa negdy zdá, pozdává, jak sa dělá nebo jak ho jiní vidíja či chcú viděť. Je ovšem pravda, že sa negdy nejak chce zdať tak trochu na hlúpú stranu. Nebo nechce?
4. Výjimečné extrémní typy sú velmi řídké a sú stále vzácnější.

Zapomnětlivost
1. Jak na smrť. Přitem je smrť neklamná jistota, kerá je najisto jistá.
2. Na slúbené.
3. Aj sa negdy chce zapomenúť.
4. Na smrť sa na valašskéj Dědině enem tak lehko nezapomene. Gdyž negdo umře, tož je to viděť aj slyšeť. Ide pohřební průvod, zvóňá kostelní zvony. Aj gdyž pořáď častěj pohřební průvod odpadá, parte visí gde všude na obchodoch a pod.
5. Valašská paměť má kvalitativní vadu. Člověk sa mosí častějc (věckráť) připomínať. Resp. mosí připomínať ty sluby, to slúbené.

Závist
1. Aj na Valašsku je možné záviděť nos mezi očima.
2. Formy, reakce:
    a) Aspoň slovně, gdyž už néni proveditelné např. pluvnutí do piva, nasrání do botků či vhození kuličky rtuti do piva. Totok poslední jmenované sa často uváďá ve vyprávěnkách valašskéj Latiny. V praxi sa to ale neprováďá. Snáď gdysi jeden taký případ umožnil vypravěčom, aby si lehčej mohli vydělať na chleba.
Používání sprejú neodpovídá valašskéj nátuře. Ale aj na Valašsku sa sprejaři uplatňá. Nemosá to ale po každé byť enem Valaši, gdo na Valašsku sprejařá.
    b) Pohaňať, potípať.
    c) Nepřejícnosť má na Valašsku negdy mírnější podobu než inde. Samozřejmě, že ne dycky a po každéj. Tedyk podobu laskavější. Valach pošilhává očima hore, samozřejmě tajak všude inde. Ale vidí dalej. Co gdyby negdy (nekedy, jednúc) padál důle? Neraz sa to přecaj (přecik) stává.
    d) Gdyž nečí hvězda zacházá nebo padá, Valach si představí věc než gde jinde aj seba na jeho místě. Negdo např. oznámí, že odcházá z funkce. Totok rozhodnutí sa respektuje a daléj sa po valašsky mlčí.
3. Závidí, že by mrtvému rum z oka vypil. Závidí, že by kuře žížalu ze zobáka vytáh. Závidí jak kura.

Zeměpis Pětidědiní, kapesní vydání
1. Hošťálková: Horní konec. Horňanka. Dolní konec. Dolňanka. Štěpková. Hajnušov. Končiny. Hošťalovský potok, vlastně Ratibořka. Vičanov.
2. Ratiboř: Horní a Dolní konec. Hološín. Borčí. Kobelný, Kobelné. Berlín, Amerika. Holešov. Hrabí. Kosiska. Kyčera, hora. Ratibořka, potok. Na díloch. Červené, V Červených. Pod úplzú. Obecnice.
3. Kateřinice: Horní a dolní konec. Poborov. Kozí ulička.
Kateřinka. - Potok v Kateřinicích, v Kateřinicách, v Kačicách. Vlévá sa v Ratibořu do Ratibořky. Ratibořka sa vlévá do Bečvy. Sútok Bečvy a Ratibořky je poblíž místa, gde měl byť v roce 1306 postavený cisterciácký klášter.Král Václav 3 měl zájem na kolonizaci pohraničních pustin. Jenže ho v Olomúci zavraždili krátko po podepsání zakládací listiny, takže sa jeho záměr s klášterom neuskutečnil.
4: Jablůnka: Cigánov. Lykáč, Lykov. Vršky. Kolonie. Benátky. Láň. Pod skalkú. Obecnica. Horní a Dolní paseky. Vesník jablunecký, růžecký (rúždecký), vsetínský. Lykový potok. Drahový potok. Na Kobyle. Na papírni. Papírňa.
5. Pržno: Paseky.

Zítra
1. V dávných dobách (starověk, středověk, prakticky až do druhéj světovéj války) sa etnické enklávy ve světě udržaly snadněj než dneskaj. Celkový způsob života tol nenarušoval súdržnosť skupin a jejich specifika. Globalizace byla ještě v plenkách. Včlenění nového člověka do určitéj skupiny, např. národnostní nebo náboženskéj, trvalo 2 - 4 generace. Šlo ne enem o získání příbuzenských vazeb, ale především o hluboké vnoření sa do způsobu myšlení a života.
2. V moderní době sa žije rychlej, povrchněj a globálněj. Nástroje glajchšaltování: Televiza, rozhlas, noviny, cestování. Než sa dneskaj člověk dokáže pořádně negde  včléniť, budú všeci zamíchaní do guláša či čalamády postmoderní konzumní kultury. Každý ale v rámci svojí společenskéj (sociální) třídy, vrstvy, skupiny. Peníze hrajú v moderní době najisto ne podstatnějšú rolu než gdysi prvéj, ale v každém případě viditelnější a zdánlivo samozřejmější aj nesamozřejmější súčasně.
3. Podobně jak v narušenéj přírodě, aj ve vztahu k narušenéj společnosti je snaha udržať mnohé dobré z minulosti. Aj za cenu léčebných zásahů, jako sú např. finanční injekce do kultury, do folkloru, historikom a pod.
4. Proces unifikace (globalizace) vtlačuje jednotlivca do beztvaré masy obecného lidstva. Jednotlivec pociťuje vnitřní prázdnotu. Chce negde patřiť, gde by sa cítil doma. Potřebuje zázemí menšího společenství, menší skupiny, prvéj smečky, tlupy, gangu, bandy, hospodskéj party a pod.
5. Vykořeněný moderní člověk hledá kořeně, obracá sa k minulosti, aj gdyž způsobem sobě vlastním. Např. nekeří Američané sa sháňajú po rodokmenoch. Věcéj si uvědomujú svůj původ. Podporuje sa folklor. Nostalgicky sa připomíná starý způsob života. Pochopitelně, toto všecko sa týká ludí dobře situovaných nebo aspoň zajištěných. Chudačisko bude měť dosť starostí s uhájením holé existence. Nemože si dovoliť luxus kultury nebo rodokmenú. Nemá čas vytvářať duchovní hodnoty. Namnoze mu k temu (tem) chybí sila a prostředky.
Pochopitelně sú výjimky, tajako (tajak) ostatně dycky, ve všeckém a všude. Řečeno stručně: Lepší předpoklady k rozvíjaní sa má ten, gdo má vilu než ten, gdo žije ve stísněném panelákovém bytu, event. z ruky do huby.
6. Ale aj guláše majú různá ména, ingredience, vůně a chutě, a ovšem sú rozdílné aj v ceně, a to ne enem podla nákladů na přípravu, ale aj podla tržní poptávky a reklamy. Ani v moderní době néni třeba sa prodávať dycky příliš lacino. Co sa neprodá, može sa sněsť (zesť) doma. Konec konců, v moderní době sú aj mrazáky. Leccos lze uchovať na pozdější dobu. A gdyž ani to nevyjde a nejsú skladovací prostory, tož pak máme eště smetiště.
Leccos přecaj (přeci, přecik) vyhazujeme ke svojí škodě. Aj ke škodě kvality života budúcích generací. Inu, lidstvo leccos dobrého zbytečně vyhodilo na smetiště dějin. Za čas sa mnohé vyhrabává, znovu sa k temu (tem) pracně dopracovává.
Investuje sa do výzkumu a vývoja.
Ale aj archeologové a historikové si potřebujú vydělať na živobytí. Komenský mluvil o světě jako o labyrintu. Dneskaj by třeba užil slova cirkus nebo kabaret. Valašského slova bordel by jistě neužil. A to přesto ne, že totek slovo znamená na Valašsku většinú nepořádek a nikoli nutně dycky nevěstinec. Jak je známé, pan biskup Komenský užíval kultivovaného jazyka, aspoň v písemné podobě, kerá sa nám dochovala. Jak sa Komenský vyjadřoval ústně, to ponechajme historikom, aby neco zjistili nebo si vymysleli nebo přimysleli. Na aspoň jednu dizertáciju to najisto a určito postačí.
7. Jaký vztah totek všecko má k budúcnosti valašského Svérázu, to inteligentní čtenář už pochopil. Valašsko má před sebú budúcnosť, zutřek.

Ztrácať klady
1. Po VLR nastaly dalekosáhlé vnitřní aj vnější změny. Mnohé sa změnilo k lepšímu (lepčímu). Zvedly sa především brány tržnosti. Oficielně nastal nárůst tržnosti.
2. Naraz sa začalo projevovať meněj času na povykládání a na setkávání s luďma. Kvalt a shon následujú tržnosť.
3. Nastalo snížení a postupné další snižování zájmu o druhého člověka. Zatáť enem plížívými krůčky (krúčkama). Jenže tých krůčků je už pověc (pověcéj), a tož je to už patrné. Za chvílu to možná půjde mílovýma krokama.
4. Člověk sa mosí stále věc (věcej) oháňať v náporu života.

Želízka v ohni
1. Dům. Získať - už pro malé děcka. Je nutné přemýšlať, gde už malé děcka budú raz bydleť. Gdyž je už aspoň jedna chalupa, tož pak sa uvažuje o dalším baráku. Sú to složité propletence příbuzenstva, gde, jak, gdy, gdo, kemu, zač, od koho.
2. Známosti: Mnoho, všude, různé.
3. Zásada: Tem (temu) hore dycky vyhov. Moh by pomocť nebo aspoň neškodiť.
4. Směrem dolů: Zvaž, zda pomožeš. Třeba by ti to nemoh oplatiť nebo oplácať.
5. Želízka v ohňu: Hodně, všude, různé, ve věcerých ohňách.
6. Nájvětší hřích: Neměť peníze (prachy), byť chudý.
7. Respektujú sa hodnoty: Peníze, majetek, kontakty, vzdělání, styky.
8. Vzdělání. Cíl pro děcka, gdyž už je dům. Znak pána je titul. Představa: Gdyž sa má nevzdělaný tak dobře, tož sa mosí měť vzdělaný eště lepší. Gdyž už člověk má barák, život se vzděláním je snazší.
9. Valach má neuvěřitelné množství známých. Umí si udělať další známé, přes svoje známé a přes rodinu. Neplatívalo sa dycky nutně penězama, ale aj známýma. Event. menší pozornosťú. Slivovica je univerzální valuta. Aj k získávání a udržování známých a známostí.

Židé
1. Na Valašsku sa prý, podla názoru nekerých, projevuje zkrytý antisemitismus snáď o cosi silněj než mnohde jinde v českých oblasťách.
2. Valašský antisemitismus je antisemitismus bez Židů. Od německéj okupace je Židů na Valašsku jen tak poskrovnu, že prakticky žádní nejsú. Tí, co v sobě majú nejakú tu židovskú kapku krvi, sa za Židy nepokládajú. A jejich okolí jich takéj za Židy nebere.
3. Důvody zesíleného antisemitismu na Valašsku:
    a) Židé za prvéj republiky mezi sebú mluvili německy. Gdyž např. šli na Vsetíně v sobotu do synagogy, bavili sa německy. Ludé kolem to vnímali minimálně jako projev nepřizpůsobenosti a nezapadlosti do prostředí, v němž žili. Valaši chápali židovskú němčinu jako projev nadřazenosti a výraz teho, že sa pokládajú za neco lepšího než je prostý obyčajný valašský lud. Može to súviseť s negdajšími komplexy valašskéj malosti a méněcennosti. ale kus pravdy može byť v obúch tvrzeních.
    b) Židé měli hodně krčem, což přivedlo řadu valašských ochlastů na buben. Pokúd (pokáď) krčmář nepatřil k Židom a pomóh též nekemu (nekem, nekom) od peněz, nebo aj od grunta, nebylo to vnímáno tak silně (silno) jak v případě židovského krčmářa.
    c) Ve srovnání s hodně a velmi nízkú materielní a kulturní úrovní (úrovňú) běžných Valachů na tom aj chudí Židé byli o cosi lepší. Místním obyvatelstvem byli Židé zařazováni mezi ty lepší ludi, mezi pány. Prvek sociální s příměsí lidské závisti (bez ohledu na to, zda oprávněné či neoprávněné) hrál svoju nepominutelnú a nepřehlédnutelnú rolu.
4. Mnohé ide ruku v ruce. Němčina u Židů súčasně působila aj zesílenější antiněmecké nálady. A naopak.
5. Dnešní mladá generace na Valašsku už enem velmi málo cítí a pociťuje neco z teho, co je eště tu a tam zakořeněné u nekerých příslušníků starší valašské generace, třeba gdesi ve spodních vrstvách podvědomí.

Životní podmínky
S čím sa Valaši moseli vyrovnávať:
    a) Klima.
    b) Geografická poloha, hory, neúrodné kotáry, kotářiska.
    c) Izolovanosť v údolích.
    d) Alkoholismus.
    e) Chudoba, materielní bída.
    f) Zaostalosť, zpožděná vzdělanosť, daleko od Prahy.
    g) Pohled ludí z velkého světa. Viděli mnohdy (často) ve Valachoch chudáky, zaostalce, blbečky, lacinú pracovní silu. Aspoň tak to Valaši velmi často cítili.