Kariéra
Kiosek
Klobásky
Kominář
Komunistické ...
Kostel
Kouzelník
Král
Krejčí
Kybernetika
Láska
Letadlo
Lidový léčitel
Logika
Manželství I
Manželství II
Matematika
Medicína
Milionář
Mír
Móda
Mouchy
Mykologie
Náboženství
Námořník
Napoleon
Národní divadlo
Nebe
Nebojsa
Néni nic
Novinář
 
 
Valach

Kariéra a společenská zdvořilost
Dobrá rada: Gdyž stúpáš (letíš) hore, zdrav každého, keho potkáš. Zaséj sa s nima potkáš, až budeš padať (až poletíš) důle.

Kiosek
"Máte dialektické párky?" - " Monumentálně nemáme, ale zoptajte sa vedla v konkubinátě."

Klobásky
Laický řezník donés cérkám do fabriky okoštovať svoje klobáse. Chutnaly vynikajúcno, enem sa všeckym zdály nejak (jaksi) zabarvené do černa. Šprýmařský lidový řezník, veselá to kopa, všeckým ochotno vysvětloval: "Přidál sem do teho kus gumáka."
Všeci pochopili, že (jich) valí. Enem jeden jinak milý a hodný postarší ogar mdlejší racionality sa též chtěl ukázať před cérkama a téj kus gumy do svojich klobásů zapracoval. Bylo z teho hodně řevu (nadávek a aj veselej nálady). A tož první lido-řezník upřesnil: "Jako myslivec sem střelil kanca a přidál sem ho do tých mojich klobásků."

Kominář
1. Kominík.
2. Vykládalo sa o tom, koho zasej přejelo auto. Gdosi zmínil: "Včéra přejelo kominářa na Vsetíně." Tetka Francka sa zděsila: "Gde to ten svět spěje? Tož to už si člověk nemože byť istý ani na střeše? "

Komunistické hodinky
Hodinky idú, ručičky stójá.

Kostel
Třikráť v kostelíčku. Příběh z doby, gdy eště platily zlatky a grejcary.
1. Na jablůneckých kotároch, kotářiskách žili spolu Martin a Hanča, Hanica. Raz povídá Haňa Martinovi: "Ty ogare jeden ogarúcí, už dlúho si nebyl v kostele. Ten náš ogar je na vojně, cérka je vdaná. Od její svaďby si ešče ani raz nebyl v kostelíčku. Tož raz bys měl jíť sa ukázať panu farářovi aj v kostele. Ať o tobě ludé v dědině víja. Sú velikonoce, tož mašíruj. Ty můj ogárku, vytáhni si z truhly ten svadební oblek, vymustruj sa a hybaj do kostelíčka."
Martin sa vymlúval, jak uměl. Ale na Haňu si nepřišel. Byla výmluvná a všecky jeho arguménty odrážala jak tvrdohlavý baran. Nakonec prohlásil: "A tož bych aj šél, ale nemám dobrý klobúk. Už néni černý jak za mlada býval, už je vyšisovaný a vyblednutý." Hanča vzala klobúk, vytáhla ze šporhelta rendlík a z něho trochu sazí a už sa starý klobúk lesknúl černotú jak nový. Martin mašíroval, vymustrovaný jak za mlada, ale moc neponáhlál. Bylo horko v tom jeho svátečním mundúře. Důle do kostela to měl z tých svojich kotárů skoro hodinu, už sa celý zapotil. Na kraji dědiny sa chvílu zapovídal s Franckem o jeho capovi. Ke kostelu dobíhal celý upachtěný. Stejnak došél pozdě.
Pan farář už byli na kazatelnici a kázali. Ešče venku si Martin stačil utříť klobúkem zpocenú hubu a už mašíroval do první lavice, gde evangelíci nechávajú volné místo pro opozdilce. Ani netušil, že saziska z klobúka ostaly na jeho upoceném ksichtě.
Pan farář oněměli překvapením, gdo sa to ukázal. mezi posluchačama nastal šum. Nekteré robky nahlas vyjekly: čert. Martin si sednúl v první lavici, ale neohříl sa dlúho. Kostelník pohotovo chytnúl Martina za rameno a už ho tahnúl zas ven.
Bylo to sústo pro celú dědinu na dlúhé měsíce. Gdyž sa Martin objavil v dědině, chlapi a robky sa uščúřali a děcka sa chichotaly a pokřikovaly: čert. Nevidno, že Martin sa vyhýbal aj kostelu, aj dědině.
2. Na rok Hanica zas posílá Martina na velikonoce do kostela. Ten odpíře, jak dovede. Ale nedovéd. Hanica měla jazyk nabrúšený jak břitvu. Nakonec kompromisticky prohlásil. "Tož půjdu, ale né do Jablůnky, ale na Vsetín. Je to enem o půl hodiny dalej. A veznu si sebú ten zkazený budík a vyměním ho u hodinářa Šejny za nový." Správně sa ten Šejna menovál pan Schön, ale Valaši si ho počeštili. A tož kráčal. Pokluzené měl, budík v kapsi, nájprv k Šejnovi. Hodinář s výměnú súhlasil. Nabíd budíka, kerý zvónil, že by mrtvého v hrobu (z hroba, v hrobě) obudíl, ale Martin měl cosi doplatiť. To Martina zaktivizovalo. Že si myslél, že si budíky enem vyměnija (vyměňá), že nic platiť nechce a nebude.
Hodinář ale tvrdohlavo trval na svojem. Martin začál utlúkať. Gdyž už platiť, tož málo. Pan Schön byl takřka vyvedený z konceptu překvapením. Věděl, že v Martinovi néni ani kapka židovskéj krvi, ale smlúvať umí skoro lepší než on.
Hodinář už už chtěl kapitulovať, gdyž tu Martin prohlásil: "Dajte mně to, nebo nestihnu kostel." Hodinář ku podivu rázem přestal smlúvať, ale nenápadno natáh Martinovi budíka přibližně na polovicu kázání. Martin přikráčal do kostela hrdo.
Usmlúval to opravdu na minimum. A zasej našel volné místo enem vpředku, v prvej lavici. Hrdo sa usadil, ať každý vidí, gdo to přišél dneskaj do kostelíčka. Zaujato poslúchal farářa, jak cosi káže o velikonocách v Jeruzalemě.
Stačil pozorovať aj muchy na okně. Ale dlúhá cesta pěšky cestú necestú, spěšéj tú necestú, slunko a příjemný uspávajúcí farářský hlas, to zapůsobilo. Zdálo sa mu, jak kráčá po Jeruzalémě. Zrovna si chtěl utrhnúť nejaké fíky, gdyž v tom sa ozvál tem zatracený budík v jeho kapsi. Najisto by vzbudil aj mrtvého, gdyby tam byl. Zato však vzbudil čásť spáčů v kostelových lavicách, keří (kteří) sa pomály vzpamatovávali, co sa vlastně děje. Ztrnulý farář nechápavo zírál na neočekávanú odezvu svojeho kázání. Ale už tu byl pohotovo kostelník. Jednu Martinovi smýknul, aby ho načisto probrál. Smýknul ním podruh, aby ho pozvéd z lavice a smýkal ho ven z kostela, až ho dokonalo dosmýkal a vysmýkal ven. Martin celý vyjavený jak malé jahňa dokráčal dom.
Malý Vsetínek měl na dlúho co vykládať o tej velkej velikonoční události v evangelickém kostele (kosteli). A včil gdyž Martin přišel aj na Vsetín, aj tu si naň ludé ukazovali.
3. To bylo naposléd, co byl Martin v kostele. Ani na svaďbu svojeho ogara, gdyž sa vrátil z vojny, tam nešél. Rači sa tak namazal slivoviců, že ostál sťatý ležať jak zabitý mašík doma. Ale vlastně přecaj jednúc eště tam býl.
To bylo krátko před tým, než ho donésli na hřbitov.

Kouzelník
Francek ide za kúzelníkem, co nechal v bedni zmizeť dámu: "Pane kúzelníku, já bysem vám chtěl nechať přivydělať. S tú mojú robú to už néni k vydržání."

Král
Valašský král to nemá vůbec lehké. Ve svojí funkci má mnohé úzkalí. Otázky: Može byť valašský král ožrala? Može byť ožrala valašským králem? Možú sa evangeličtí církevníci zapojiť do korunovácie valašského krála?

Krejčí
Všecko s mírú, pravil (řék) krejčí. Vzal míru a přetáh ženu.

Kybernetika
Jozéfek zkúšá nový počitač. Klade mu rafinované a chytré otázky: Jak sa menuju? - správná odpověď. Kolik mám roků? Zaséj správná odpověď. Co dělá zrovna včilkaj můj tata? Sedí u Bečvy a chytá ryby. Jozéfek vítězoslavně vkládá počitačovi informaci: Můj tata zemřél před dvuma rokama. Odpověď: Před dvuma rokama zemřel manžel vaší matky. Váš tata chytá ryby u Bečvy.

Láska
1. Gdyž láska zavelí, rozum je:
    a) V prdeli.
    b) V posteli.
Na Slovensku: kokot.
2. Snadněj uhlídáš pytel blech než dva zamilované. Pytel blech sa dá snadněj uhlídať, gdyž je zavázaný. Zamilovaní, gdyž sú kus od sebe.

Letadlo
1. Francek utěšuje v letadle Anču: Neboj sa, naše letadla sú sice velmi poruchové, ale ešče sa nigdy nestalo, že by sa nevrátily na zem.
2. Lojzek jede na dovolenú do Turecka. Autobusem. Proč rači neletíš letadlem, to sa bójíš? Nebójím, ale to bych byl příliš moc v rukách Božích. Já už sem dlúho nebyl v kostele.

Lidový léčitel
Celý život budu vděčný našemu bylinkářovi, že mně vyléčil ty moje hemeroidy. A dobře. Toľ roků sem chodil po doktoroch, ti mňa furt posílali řezať a řezať. Náš chcánkař mně pomoh. A jak? Poradil mně, abych si zašel na chirurgiu.
A tam mně pomohli.

Logika
1. Měl ste sa zoptať. Já sem sa ptál. Ale blbě. Já sem sa ptál, ale blbého. Eště, že to ten blbý věděl.
2. Gde má strom předek a gde zadek? Na potřebu sa ide za strom, tedy do zadu (do zadku), předek je na opačnej straně.
3. Jak poznať, gde má žížala hlavu. Polechtáme ju na břuchu. Kerý konec sa směje, to je hlava.
4. Logický cyklus:
    a) Koľ pohybů je třeba vykonať, abyzme zavřeli slona do ledničky? Tři: Otevříť lednicu, strčiť slona dovnitřku, zavříť lednicu.
    b) Koľ pohybů je třeba vykonať, abyzme do ledničky strčili žirafu? Čtyři: Otevříť lednicu, vydělať ven slona, nacpať tam žirafu, zavříť lednicu.
    c) Gdo doběhne prvéj k nejbližší jabloni, žirafa nebo slon? Slon, protože žirafa je v ledničce.

Manželství I
1. Súsedka súsedce: "Tož, cérko moja, sem si dala taký malučký inzerát. Su přecik už moc dlúho sama vdova. Napsala sem, že su moc pohledná a že mám eště jeden zub. Podívaj sa, co mně napsál a jakú fotku mně poslál. Je to taký fešák ne moc starý." Súsedka: "Ale, cérečko moja, šak ty máš přecaj dva zuby a ne enem jeden." Francka: "Tož to má byť proň (proňho) velké překvapení."
2. Súsedka súsedce: "Tož ten můj ogar sa moc špatně ožénil. Ta jeho si ho omotala kolem prsta. Mosí za ňu všecko doma dělˇať, aj náčiní v kuchyni umývať a pochrániť mosí. Aj pere a aj byt za ňu gruntuje. Ale zato ta moja céra sa vdala dobře. Ten její za ňu všecko doma dělá, náčiní umyje a pochrání, byt gruntuje, pere a aj za ňu nakupuje."
3. Žena sa svěřuje súsedce: "Milovala sem jedného kudrnatého a zrzavého. Ale vzala sem si kudrnatého černovlasého. Včiléj mu oblézla hlava a má ju jak dyňu. Ale sviňa mně ostala."
4. Ztracená žena: "Francku, ztratila sa mně roba. Nevíš o tem neco? Celú noc nebyla doma a už je skoro poledně." -  "Tož to nevím. Ode mňa odešla přecaj (přeci, přecik) už ráno."
5. Děcko sa narodilo tři měsíce po svaťbě, ale nebyl to předčasný porod. Tři měsíce chodil Francek s Ančú, tři měsíce chodila Anča s Franckem, tři měsíce byli spolem po svaďbě. Dohromady je to devět měsíců.
6. Ta jeho smrdí potem. A ta jeho aj před tým.

Manželství
II
1.Recept valašské ženy na dobré manželství:
   Krmte tu bestiju.
2. Na začátku manželství je třeba sa s manželem jasně dohodnúť: O všeckých velkých věcách bude rozhodovať manžel. Manželka enem o věcách malých. Manžel sa mosí smířiť s tým, že v průběhu manželství nepřídú žádné velké věci k rozhodování.
3. Jan Amos Komenský dává v Labyrintu světa recept na dobré manželství, kerý sa v praxi uplatňuje v mnoha valašských manželstvích: Muž reprezentuje rodinu navenek, ale doma nechává ženě mlčky vrch.
4. Néni dobré v sobě živiť a udržovať zlosť.
5. Prv než přiletěl první taléřek, nechala na sobě štípať drva.
6. Dvě robky sa bavíja o svojich mužách. První si stěžuje: "Ten můj pije jak jalůvka, kúří, nic doma nedělá, furt je ožralý." Druhá svojeho manžela chválí a vynášá až do neba. Nekúří, nepije, všecko doma podělá, néni mu co vytknúť. Druhá závistivo praví: "K dokonalosti mu chybí už enem jedno: Eště aby nežrál."
7. Gdyž sa chlap ožéní ve dvaceti, tož je to z blbosti. Budiž mu to prominuto. Gdyž sa ale ožéní ve čtyřiceti, a to eště po druhej, tož je třeba vzíť bič a rúbať.
8. Neber si faráře. Enem káže a hovno dokáže.
9. Roba mosí dať chlapovi dobře nažrať.

Matematika
1. Vědecký pracovník z Prahy přijél na Valašsko zkúmať inteligenci domorodého obyvatelstva. V hospodě vidí vhodný objekt svojeho zájmu. Sedí tam děda, popíjá slivovicu a kúří fajfku. "Strýcu, možete mně vyjmenovať aspoň 5 pravých přítoků Amazonky? "
"To nevím", zamrmlál pan Kovář. - "A strýcu, možete mně řécť, gdy Vandalové po prvéj vypálili Řím?" - "To takéj nevím, zabrblal pan Kovář. Já sem u teho nebyl, já sa nenechám nachytať." - " A dědku, tož včil neco z matematiky. Vyjel sem z Prahy v 6,45. Včil máme 16,23 hodin. Vypočítajte mě, kolik mám roků." - " Štyrycet dva", zavrčel bleskurychle pan Kovář. "Výborně", jásal nadšením vědecký pracovník. "Jak ste to tak rychlo spočítal? To je geniální." Děda sa rozhovořil. Vysvětloval: "To je jednoduché. U nás je takej jeden taký jak vy. Má 21 roků a je to poloblb."
2. Matematický vzorec lásky: 1+1=3.
3. Matematický vzorec nevěry: hop na druhú.

Medicína
1. Florián je u doktora a žadoní: "Pane doktor, udělajte se mňú neco, abych sa dožil aspoň 100 roků." Doktor: "Slivovica?" - " Ne." - " Roby?" - "Ne." - "Cigarety?"  "Takéj né? Tak, člověče, proč vlastně chcete žiť tak dlúho?"
2. Floriš si u doktora naříče na bolesti hlavy. Doktor: "Cigarety?" - "Ne." - "Roby?" - "Ne." - "Slivka?" - "Takéj né." - "Tož to vás už može tlačiť enem svatozář."
3. Francek: "Tož ten doktor mňa posílá do nemocnice, aby mně vyoperovali tu moju prostituci." Lojzek: "Ale, Francku, šak ty za robama nechodíš. Nebude to prostata?"
4. "Na co umřél?" - "Na cukrovku" (rozuměj: cyrhosa jater).
5. Infarkt. Rady:
    a) Netrapte sa maličkosťama.
    b) Všecko sú maličkosti.
6. Chřipka je zanedbaný chlast.
7. "Co ste dávali vaší koze, gdyž nechtěla žhrať?" - "Terpentýn." Po časi: "Nám ta koza zdechla." - "Šak nám takej."
8. Simulant. Doktor: Co vidíte na stěně? Ty dveří vidím dobře, ten vypínač enem trochu, ten hřebík vedla už nevidím.
9. Po dvuch hodinách sedění na židli v čekárni příde Francek do ordinace. Je celý rozlámaný a ochrápaný. Hlasito naříče: "Pane doktor, všecko mňa bolí: ruky, nohy, záda, hlava, celý člověk, aj břuch."
Doktor pacienta prohlédne a neshledá na něm nic mimořádného, na co by sa daly napsať nejaké ty body. Eště položí obvyklé obligátní otázky: Slivka: Nijak věc než indy. Ženy? Néé. Cigarety? Ne věc než obvyklo. Neschopenka? Néé. "A tož mně eště řekněte, jak spíte." Francek vece: "Tož tak 3 - 4 hodiny denně." -  "Ale to je trochu málo", opáčí doktor. Francek horlivo dovysvětluje: "Ale to spím eště 9 hodin v noci." Udivený doktor dá nakonec pacientovi rozhřešení: "Pane Křupala, tož běžte dom, vezněte pantok a hybaj do lesa rubať drva." Francek sa ale na to hneď ohradil: "Ale to mňa bude všecko boleť eště věc." Doktor na to: "Tož pak přidite ke mně a s týma bolesťama si už poradíme."
10. Francek hlásí v ordinaci: "Pane doktor, špatně spím, netráví mně, nešmakuje mně." Po prohlídce doktor prohlásil: "Pane Kotrba, vy ste naprosto zdravý. Možete byť klidný. A na lepší trávení vám poradím půl malej sklenečky slivky každé ráno, užívať ze dva týdně, ne delej."

Druhý deň potká doktor Francka vrávoravo kráčajúceho vedla plota po cestě. "Pane Kotrba, radil sem vám enem půl malej sklenečky, ne půl litra. Proč sa nedržíte podla mojej rady? "
"Pane doktor, já všecko dělám přesně podla vašeho recepta. Ale pro jistotu sem sa poradil eště s dalšíma osmi doktorama. A tak to mám isté."
11. "Pane doktor, já mám asi chřipajzňu (chřipaňu). Bolija mňa ruky, aj nohy, břuch, celý člověk."
12. Francek v ordinaci naříče: "Všecko mňa bolí. Nic nemožu. Ani dělať né. Uzdravím sa negdy?" Doktor: "Ale ano. Zem všecko vytáhne."
13. Doktor filozofuje: "Zem všecko vytáhne. Najhorší je zdravá mrtvola. Do rakvi má přijíť pacient zhuntovaný."
14. Blitzrecepty (rychlorecepty, doslova bleskové recepty):
    a) Nemožete dýchať? Tož nedýchajte vůbec.
    b) Nemožete mluviť, chraptíte? Tož držte zobák a mlčte. Buďte ráda, že nechroptíte.
    c) Nemožete sa zhýbať ke kopání zemňáků? Tož sa zhýbněte a zostaňte zhýblý (zhýbnutý).
    d) Nemožete chodiť? Tož choďte.
    e) Nemožete dělať, protože vás bolíja ruky? Tož neco dělajte.
    f) Že vás všecko bolí a že ste na umřítí? Tož tady máte tři patáčky. Věcej stejnak už nebudete potřebovať.
15. Pacient si naříče u doktora: "Pane doktor, ta pravá noha mňa furt bolí. možete mně řécť, proč?" Doktor pacienta prohlédne, neshledá na noze nic mimořádného. Eště sa zoptál: "Pane Křúpala, a kol máte roků?" Pan Křúpala hrdo odvětil: "Na vesno mně bylo 85."
Doktor s úsměvem: "Pane Křúpala, v takém věku už ta noha može aj občas boleť." Pacient sa ale nespokojeně ohradil: "Jak to, šak ta levá má takéj 85 roků a nebolí."
16. Generální recept na zdraví: Jezte cibulu, nepříde k vám lékař. Jezte česnek, nepříde k vám nigdo.
17. Na začátku normalizace příde Francek k doktorovi: "Pchá mňa v bachoru, nemožu sa nadechnúť a narovnať páteř." Doktor: "Tož, pane Pagáč, nedýchajte nahlas, moc si nevyskakujte, a hlavně držte hubu a krok."
18. Normalizační diagnóza. Doktor: "Že vás svědí jazyk? Tož, gdyž vás svrbí jazyk, tak zatněte zuby, mlčte, držte hubu. Eště lepší bude, gdyž si zamknete hubu na zámek. Ale ten si kupte v domácích potřebách, ten néní na recept."
19. Pokáď mám hlavu hore, huba mně jede, chutná mně jesť a hlavně piť, tož to se mňú néni tak zlé.
20. Francek, příďaci k doktorovi, celý zkrúcaný, sotva leze, naříče a praščá: "Fíklo mňa v zádoch. Bolí mňa v křížu. Sotva idu. Bolí to jak prasa a čert dohromady." Doktor ovšem dobře zná známú simulantskú firmu. Správně by sa v rámci stanovení správnéj diagnózy měl optať: "Pane Kotrba, gde zaséj chcete na fušku?" Místo teho povídá: "Pane Kotrba, zkusíme to zatáď na týdeň. Dostanete neschopenku a za týdeň sa přídete ukázať na kontrolu. Ale pro všecky případy, abysme nic nezanedbali, zkontrolujeme aspoň moč. Hen tam pod umyvadlem na zemi je šampuska. Udělajte to do něj." Těžce nemocný pacient rozradostněný nad tým týdněm a z teho, že to šlo tak rychlo a hladko, zcela zapomněl na opatrnosť a svižně sa shýbnul pro šampusku a už veselo kluše do kúta. Ovšem aj doktor sa rozradostnil nad zázračným uzdravením a praví: "Tož to bude bez teho týdňa neschopenky. Místo na fušce budete dělať normálně v práci."

Milionář
1. "Lojzku, ty prý si už skoro milionář. Je to pravda?" - "Aj skoro je. Už skoro je, enem mně chybí ten milión."
2. Píseň: Já jsem z Kutné hory, koudelníkův syn. Já mám v Praze tři domy. Až je koupím, budou mý. Poznámka: Enem na to měť.

Mír
1. Za mír je třeba (nutno) usilovně bojovať. Třeba aj tak, že nezostane (neostane) kameň na kameni.
2. Zeď sa dá rozbiť ne enem krumpáčom, ale aj pomračováním.
3. Maminko, Tomeš mně nadával.

   Je silnější nebo slabší než ty? Varianty:
    a) Slabší. Tož si to nenech.
    b) Silnější. Tož si poraď jináč. Jednaj chytře. Třeba mu nenápadně nastav nohu nebo mu daruj pěkné jabko, na které prvej pluvneš nebo nachčiješ.

Móda
Sluší mě to lepčí (lepší) bez čepice nebo bez klobúka?

Mouchy
Návod, jak sa zbaviť much ekologickú metodú: Vyženeme jich na hůru a odstavíme (odděláme) jim žebř. Múchy potem nemožú důle.

Mykologie
1. Paní, ty nasbírané hřiby (houby) sú prašivky. Otrávíte sa. Neotrávíme, ty sú na trh.
2. Všecky hřiby je možné (ide) zesť. Nekteré ale enem raz.

Náboženství
1. Pokúd (pokáď) ide o peníze, tož to sme všeci stejnakej víry.
2. Nájvětší církevní svátky sú: svatý Silvestr, svatý Josef, svatý Mikuláš, Dušičky.

Námořník
Jak snadno a rychlo obrátiť větr. Postavíme sa čelem proti větru, rozkročíme sa, hluboko sa předkloníme až k zemi, hlavu vrazíme mezi nohy a větr nám už fučí do zátylka.

Napoleon
Dobře je znám jeho výrok: Pište stručně a nejasně. Valach sa učí z historie. Historia magistra vitae. A proto Valach doplňuje: Nepište vůbec, mluvte jadrně. A gdyž to nepomože, tož držte hubu a krok.

Národní divadlo
1. Francek vykládá o návštěvě jézeďáků z dědiny v Národním divadle: "Na začátku hrála kapela. Tolik ludí platiť, to sa neoplatí. Naši třé chlapi muziganti z dědiny by ten samý randál udělali takej. Vyšlo by to laciněj (Bylo by to laciňší.)."
2. Lojzek stójí před Národním divadlem a ptá sa Pražáka: "Co to je za chalupu?" Pražák poznal podla dialekta Valacha. a tož povídá: "To je blázinec pro Valachy." Lojzek sa podrbe za ušima a pohotovo na to: "Mně sa hneď zdálo, že by to pro Pražáky bylo malé."

Nebe
Janek smlúvá se svatým Petrem u nebeskej brány: "Sice sem hřešil, ale občas sem udělal aj neco dobrého. Lhal sem, ale negdy sem řek aj pravdu. Cosi sem negdy aj ukrad, ale aj sem nekoho podaroval.
Záviděl sem, ale aj sem měl nekteré (nekeré) ludi upřímně rád. Chlastal sem, ale negdy sem sa hospodě aj vyhnul. Boha sem negdy neposlúchal, ale negdy aj po troše. Gdyž to tak sečteme, pro a proti, sme si kvit. Je to vyrovnané."
Petr odpověděl: Budu stručný: "Bůh ťa stvořil, čert ťa vezni. Je to takéj vyrovnané."

Nebojsa
1. Francek: "Viděl sem ťa, jak si před svojú starú zaléz pod postel." Lojzek: "Ale tos takéj mosel viděť, jak sem drzo vykukoval."
2. Lojzek sa po nejaké tej sklence slivky v hospodě chvástavo chválí: "Až já včil přídu z hospody dom, tož zařvu a pěsťú uderím do stola a hlasito řeknu: Tož, gdo je tu pánem?" Francek nevěřícno počúvá a krútí hlavú: Jak je to možné? Přecaj zná Lojzkovu Anču. Lojzek neochotno vysvětluje: "Moja stará je už dva dni na rekraci."

Néni nic
Ani ryba, ani rak. Vyjádřeno pozitivně (pozitivno): Stójí za hovno.

Novinář
1. Francek napsal do novin, že polovica dozorčí rady téj a téj akciovéj společnosti sú blbci. Byla z teho tahanica a mela jak sa patří. Nestranné súdy jednaly překvapivo rychlo. Franckovi bylo uložené, aby sa omluvil v novinách.
Uveřejnil proto svoju omluvu: Néni pravda, jak sem napsál, že polovica dozorčí rady téj a téj akciovéj společnosti sú blbci, nýbrž pravdú je naopak, že polovica zmíněnéj dozorčí rady blbci nejsú.
2. Širší verza techtek příběhu popisuje, jak sa Francek domlúval na súdě. Chtěli po něm, aby podál nejaký důkaz pro svoje tvrzení. Ináč prý sa dopúšťá pomlúvání a nactiutrhání.
Francek dokazoval, že to přeca ví každé malé děcko, že to na téj polovici dozorčí rady je viděť. To ale bylo pánom na súdě málo. Tož Francek prohlásil, že sa to těžko dokazuje, aj gdyž to přeca každý ví, gdo néni blbý.
Páni od súda Franckovi prý přitakali, že to možná každý ví, ale to že na důkaz nestačí. A tož to nakonec udělali tak, aby sa vlk nažrál a koza ostala (zostala) celá.